Pražský klášter Na Slovanech poničily za války nálety. Jeho kostel pak dostal unikátní betonové věže

Papež Kliment VI. vyhověl žádosti Karla IV. a dal mu souhlas k založení kláštera se slovanskou liturgií. Klášter založil Karel IV. pro mnichy benediktiny východního obřadu povolané z Dalmacie a Chorvatska, kteří používali jako liturgický jazyk staroslověnštinu. Úmyslem císaře bylo upevnit slovanské vztahy a přispět k odstranění rozkolu mezi západní a východní církví. Šlo o jediný slovanský klášter a jediné nelatinské sdružení v západním křesťanstvu Karlovy říše.

Objekt kláštera s novým kostelem, perlou českého gotického stavitelství, byl postaven v blízkosti starého farního podskalského kostelíka sv. Kosmy a Damiána. Klášter s kostelem byly dokončeny a slavnostně vysvěceny za přítomnosti Karla IV., jeho syna Václava IV. a významných hostů v březnu 1372. Při té příležitosti se četlo evangelium o setkání Krista s učedníky v Emauzích, proto se prý klášteru říká také Emauzy.

V levém rohu za oltářem chrámu je umístěna ke cti sv. Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa a později Panny Marie socha sedící Matky Boží montserratské, Černá Madona. Při bombardování Američany v roce 1945 (Praha se stala cílem leteckého útoku omylem, kvůli chybné navigaci, bomby byly určeny městu Drážďany) socha jako zázrakem nebyla poškozena.

Nástěnné malby se řadí mezi nejvzácnější památky české gotiky. Křížová chodba je vyzdobena párovou malbou, která zobrazuje výjevy z obou biblických zákonů. Jde o druh fresky, která je evropskou raritou a nejcennější památkou zachovanou z gotického období. V 50. letech byly fresky restaurovány.

Část Křížové chodby s původními gotickými klenbami a unikátní freskovou výzdobou|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Optický klam dělá jednu věž vyšší

Po bitvě na Bílé hoře pozval Ferdinand III. do kláštera španělské benediktiny, za jejichž působení došlo k důkladné barokizaci kláštera i chrámu. Tehdy byla odstraněna vysoká sedlová střecha kostela, nahrazena střechou trojdílnou a postaveny byly dvě průčelní nízké cibulovité věže kostela.

Po roce 1880 v takzvaném beuronském období byl klášter s kostelem obnoven a přestavěn pro potřeby benediktinské kongregace původem z jihoněmeckého Beuronu. Nahradili většinu barokních prvků pseudogotickou strohostí zvláštního slohu, dnes zvaného beuronský. Jejich hudbymilovný opat z kláštera učinil středisko církevního zpěvu podle gregoriánského chorálu.

Beuronská výmalba kostela|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

14. února 1945 byl při americkém náletu na Prahu zničen klášterní kostel. Společnost pro obnovu Emauz s podporou občanů hned po náletu zahájila zajišťující práce. V roce 1964 byla vypsána soutěž pro architektonické řešení střechy a věží zničeného kostela.

Ze soutěže vyšel vítězně návrh architekta Františka Maria Černého, pod jehož vedením byla místo požadovaných věží instalována zcela moderní konstrukce, označená za couragé. Dnes patří k nejhodnotnějším projevům moderní architektury v Praze. Konstrukce má čtyři metry vysoké špice, na jejichž pozlacení bylo spotřebováno 1,3 kilogramu 24 karátového zlata. Výška špic od země je 52 metry, od římsy 32 metry. Optický klam způsobuje, že jižní věž, která je blíž k řece, se zdá být vyšší, ačkoli to tak není.

Roku 1990 přišli z italské Nocie, rodiště sv. Benediktina, opět bratři do kláštera. Emauzy jsou národní kulturní památkou. Klášter Na Slovanech je možné navštívit od listopadu do dubna od pondělí do pátku od 9 do 16 hodin. Od května do října pak od pondělí do soboty od 11 do 17 hodin.