Před 150 lety vsadili dělníci do základů Národního divadla kameny z celé země. Jeden z nich je z Radhoště

14. květen 2018
Pamětní deska vyzvednutí základního kamene pro Národní divadlo

První pamětní kámen v základech Národního divadla pochází z beskydské hory Radhošť. K jeho nalezení pomohli před 150 lety místní bačové, kteří ukázali na oblast zvanou Záryje kousek od vrcholu. Dodnes tam jsou k vidění velké pískovcové balvany.

S místopředsedou Matice radhošťské Janem Porubou jsme odbočili z hlavní cesty mezi sochou Radegasta a Radhoštěm. „To je Záryje a je to takový pradávný název, který mu dali předkové. Jsou tady zaryté v zemi takové díry,“ vysvětluje Jan Poruba.

Jan Poruba, místopředseda Matice radhošťské

„Tady byly salaše. Jedna salaš byla pod Černou horou, druhá pod Radhoštěm. A tady Valaši pásli ovce, znali tady každý kámen a věděli, kde který je takový vhodný kámen, který by se hodil do toho Národního divadla,“ vypráví cestou Poruba.

Kámen prý vážil přes dvě tuny, přesné místo nálezu ale není známé. „Ne, to je zapomenuté, je to dávno, to je 150 roků,“ mávne jen rukou.

Jan Poruba u pamětní desky vyzvednutí kamene pro Národní divadlo

„Ty kameny byly naskládané v takových slujích, tak oni ho jenom vyvalili a naložili na vůz do Rožnova, kde byl upravený. Tam napsali Rožnov na Moravě. Potom ho vezl syn fojta na Dolní Bečvě Jan Maléř s dvěma páry koní na nejbližší železniční nádraží do Polomi u Hranic,“ dodává Jan Poruba z Matice radhošťské.

A my jsme se teď vrátili na hlavní cestu, u které stojí informační tabule a pod ní je kovová deska na jednom z kamenů. A na té desce je napsáno, že právě na tomto místě byl 28. dubna 1868 vyzvednut základní kámen ke stavbě Národního divadla v Praze.

Velké pískovcové balvany v Zaryjích