Před půlstoletím zemřel slavný konstruktér kopřivnické automobilky Tatra Hans Ledwinka
Byl to člověk, který stál u zrodu kopřivnické automobilky Tatra a vymyslel její nezaměnitelný technický koncept, který se používá dodnes. Hans Ledwinka, ve své době jeden z nejlepších automobilových konstruktérů, zemřel před 50 lety ve vyhnanství v cizině. Inspiroval se jím třeba Ferdinand Porsche při stavbě slavného vozu Volkswagen Brouk.
V kopřivnickém technickém muzeu se starají asi o šest desítek tatrovek. Prakticky všechny a to i ty novější, přitom nesou nějaký otisk Hanse Ledwinky. Slavný tatrovácký konstruktér přitom z Kopřivnice ani okolí nepocházel.
„Po jeho vyučení ve Vídni putoval po Evropě a dostal se do Kopřivnice, protože tady rostl ten průmysl. Tehdy se začal stavět Präsident, takže už v roce 1897 se podílel na stavbě vůbec prvního automobilu v Kopřivnici. No a později, protože byl šikovný, se vypracoval až na konstruktéra nebo za člena konstrukce, takže už v roce 1900 se přímo podílel na konstrukci prvního závodního automobilu. A to už se s ním táhlo,“ vysvětluje kurátor sbírek kopřivnického technického muzea Radim Zátopek.
Přelomový koncept
Hans Ledwinka se po dvou krátkých přestávkách do Kopřivnice definitivně vrátil v roce 1921, aby o dva roky později představil svůj přelomový koncept podvozku na osobní Tatře 11.
„Vzduchem chlazený motor, boxer, z něho vychází centrální nosná roura a výkyvné polonápravy. To zaručovalo vlastně životnost karoserie a velkou prostupnost terénem. Vzduchem chlazený motor zase vylučoval potřebu chladiče. Protože chladiče tenkrát tekly, nebyla nemrznoucí směs, takže v zimě to praskalo a v létě se to muselo dolívat,“ připomíná kurátor sbírek.
Automobilka Tatra tento koncept stále používá u nákladních aut původní kopřivnické konstrukce. Hans Ledwinka ale také stojí za nápadem vytvarovat karoserii auta tak, aby kladla co nejmenší odpor vzduchu. Typickým představitelem je luxusní Tatra 77.
„Později se to vyvinulo v Tatru 87, kterou proslavili například Zikmund a Hanzelka. A to jsou takové prvky, které Hans Ledwinka uvedl v život a které se tady udržely. Bohužel u osobních automobilů tedy jenom do roku 1998,“ dodává.
Ledwinkův rukopis má i VW Brouk
Vliv Hanse Ledwinky přitom nesahal jenom po plot kopřivnické továrny. Jeho rukopis je vidět i na slavném autě Volkswagen Brouk konstruktéra Ferdinanda Porsche.
„My jsme měli prototyp brouka v roce 1933, zatímco Ferdinand Porsche až v roce 1934. Říká se, že si takzvaně dívali přes rameno. A pochopitelně, jestli se oni spolu znali a pracovali spolu občas, tak si něco tu a tam řekli a z toho to vyplynulo. Nakonec teda to Německo úplně okopčilo, takže Tatru 97 jako konkurenta pro brouka úplně zakázali,“ říká Zátopek.
S válkou přichází zlom
Druhá světová válka znamenala pro Hanse Ledwinku zlom. V Tatře totiž zůstal jako ředitel a po válce kvůli spolupráci s Němci a údajné snaze zachránit svůj majetek zabavený Benešovými dekrety skončil před soudem.
„Skončil v novojičínském vězení, potom v Praze, a nakonec teda se zlomeným zdravím ho propustili z nemocnice, odstěhoval se do Rakouska a později do Mnichova. Tam dožil a umřel 2. 3. 1967,“ dodává Radim Zátopek s tím, že i v době vězení pomáhal konstruktérům radami se stavbou dalšího slavného modelu – automobilu Tatraplán.
Související
-
Krasavce z filmů pro pamětníky uvidíte pěkně pohromadě v...
Jak přeložit cizincům, proč se jedno staré tatrovácké auto jmenuje Hadimrška? A víte, že někdejší velmi populární lidové vozy z kopřivnické automobilky mívaly i spe...
-
Před 125 lety se v Novém Jičíně narodil Alfred Neubauer....
Nový Jičín není jenom městem klobouků, ale také rodištěm zajímavých osobností z mnoha oborů. Jeden z tamních rodáků například proslul na poli automobilových závodů.
-
Do Kopřivnice se po 30 letech vrátil jeden z prvních vozů pro dakarskou rallye
Po 30 letech se do Kopřivnice vrátil jeden ze dvou prvních závodních vozů Tatra postavených pro rallye Paříž – Dakar. Auto až dosud bez problémů sloužilo v Africe p...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.