Přirozenému dýchání nedělá dlouhé sezení dobře, říká Kateřina Cajthamlová
Dýchání je automatický děj a nejlepší je na něj nijak nemyslet. Čím méně budete na dýchání myslet, tím budete přirozeněji dýchat. Zpozorněte však, pokud se začnete zadýchávat v běžných situacích.
Rozdíl je, jestli dýcháme ústy, nebo nosem. Všichni savci dýchají nosem, ústy to většina z nich ani neumí a v podstatě netrpí ani na takové neduhy, jako jsou rýmy nebo záněty dutin a podobně. „Určitě je lepší dýchat nosem, pokud to lze. Když má člověk nějakou fyzickou námahu a přísun kyslíku nestačí, tak je potřeba otevřít pusu a dýchat i pusou. Obecně to ale není úplně optimální pro dýchací cesty a sliznice,“ říká otorinolaryngolog Vítězslav Veselý.
Nejvíce se zadýcháme při fyzické námaze. Tady problém není v dechu, ale spíš ve fyzické nebo i psychické kondici. Rozdíl je i v dýchání v noci a ve dne. „V noci není prakticky žádná fyzická aktivita, takže dýchání se zpomalí. Přes den je intenzivnější,“ říká otorinolaryngolog.
Pro přirozené dýchání není vhodné dlouhé sezení. „Sezení je nefyziologický způsob pohybu, a pokud dlouho sedíte, občas nám tělo řekne ‚prodýchni se‘ a donutí vás vstát, narovnat se a pořádně se nadechnout. A to je v pořádku, to je nádherná reakce našeho těla. To je velmi správně,“ uklidňuje doktorka Cajthamlová.
Dušnost dělíme do 4. stupňů
1. stupeň – člověk nezvládá vyšší námahu – třeba rychlejší běh
2. stupeň – člověk nezvládá běh, zadýchává se při chůzi do schodů, zvládá maximálně rychlejší schůzi (příčinou může být i kouření, které vyvolává CHOPN – chronickou obstrukční plicní nemoc)
3. stupeň – člověk zvládá pouze základní domácí činnosti a chůzi maximálně rychlostí 4 km/h. Běžná aktivita už vyčerpává a je to omezující stav
4. stupeň – dušnost v klidu, člověk se zadýchává i při mluvení
Dušnost je chronická a akutní. „Nejznámější u té akutní je, že něco vdechneme a začneme se dusit. Je provázená kašlem. V tu chvíli je potřeba použít Heimlichův hmat, to znamená člověka zezadu obejmout, přitáhnout k sobě a vyrazit to z něj ven. Dalšími příčinami jsou zánět plic, zánět bronchu, onemocnění plicního oběhu, plicní hypertenze. Bolest na hrudi signalizuje spíš srdeční příznaky.“
Příčina může být i psychogenní. „To je zajímavé, protože člověk je vlastně zdráv, ale má panickou ataku a začne šíleně dýchat. Je dušný, přestože jeho plíce jsou naplněné kyslíkem.“
Co radí paní doktorka na závěr?
- Choďte na procházky do lesa
- Nekontrolujte dech, tělo si řekne samo
- Dýchat ústy nemusí být příznak choroby
- Pokud máte projevy náhlého vzniku dušnosti, třeba několik dní, vyhledejte lékaře
Kdy je vhodné nasadit kortikoidy? K čemu je dobré absolvovat spirometrické vyšetření a máte se bát jít na operaci, pokud jste astmatik? Poslechněte si záznam pořadu Vesele a zdravě s Kateřinou Cajthamlovou.
Příštím tématem budou vitamíny vhodné na zimu. Co to jsou vitamíny, které z nich potřebujeme v zimě nejvíc a jak je doplňovat? Dotazy můžete posílat přes stránky veseleazdrave.cz nebo nechat vzkaz na telefonním záznamníku 221 553 770.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
