Proč jsou staré rezavé hodinové ručičky tak důležité pro historii Oder

15. říjen 2015

V Odrách na Novojičínsku vzniká Muzeum česko-německého porozumění. Opravovaný areál u historické Katovny nabídne návštěvníkům třeba původní světnici sudetského Němce a taky spoustu archiválií a životních příběhů někdejších německy mluvících rodáků z Oder.

Jeden exponát je ale svým příběhem výjimečný. Jde o obrovské a rezavé ručičky věžních hodin z oderského kostela. Proč je najdete v expozici? Souvisí totiž s původním německým obyvatelstvem.

„Při výměně těch hodinových ručiček zrovna přijela návštěva z Německa a zrovna to byli lidé, kteří byli spojeni s tím hodinovým strojem. Vlastně otcové těch lidí se o ten stroj starali. A dovolili si, jestli si ty ručičky můžou vzít do Německa na památku. Dnes vlastně s těmi mladými lidmi z Německa spolupracujeme a v rámci té spolupráce nám dovezli ty ručičky zpět. V domě česko-německého porozumění teď budou symbolizovat nové časy,“ říká Květoslav Wiltsch.

„Nazvali jsme to muzeum, ale to nebude muzeum, bude to takový živý prostor setkávání. A nebudou tam jen předměty, ale hlavně tam budou příběhy těch lidí, co tady žili, taky kde žili po vyhnání v Německu po válce,“ dodává Zdenek Mateiciuc, jeden z týmu tvůrců muzea.

Válka a události poválečných let napsaly v historii města Oder na Novojičínsku hodně výraznou kapitolu. Město, původně víceméně německé, se vylidnilo a několik následujících desetiletí se německé kořeny postupně trhaly. Teď ale v Odrách vzniká instituce, která chce minulost připomínat.

Do připravovaných prostor Muzea česko-německého porozumění vás zveme v našem magazínu Křížem krajem (záznam k poslechu viz odkaz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘). Nahlédneme třeba do budovaného bytu sudetského Němce.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.