Raky na Rožnovsku po dvou letech opět zabíjí mor

5. červen 2020 06:20
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rak říční

Na Rožnovsku se opět objevil račí mor. Přírodovědci zaznamenali po dvou letech nové úhyny přísně chráněných živočichů. Onemocnění způsobuje plíseň, proti které nejsou evropští raci imunní. Ochránci přírody teď hledají nový zdroj nákazy.

„Tady je to místo, kde jsme odhalili přítomnost račího moru. V polovině dubna jsme našli asi 15 mrtvých raků, které jsme odebrali, naložili do lihu a poslali do Prahy na Univerzitu Karlovu na genetický rozbor, protože nás zajímalo, proč je tady tolik mrtvých raků,“ popisuje pro Český rozhlas Miroslav Kubín ze Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Většinou podle něj úhyn nahlásí někdo z místních občanů. „Podívám se na tu lokalitu, když jsou tam raci v různém stadiu rozkladu – od malých po velké – tak s největší pravděpodobností už víme, že by to mohl být račí mor,“ dodává.

Čtěte také

Ochránci přírody nyní budou hledat zdroj nákazy. „Nyní se chystáme s profesorem Petruskem z Univerzity Karlovy a jeho odborným týmem proskenovat nejbližší okolí. A pokusit se odhalit, odkud nákaza pochází,“ vysvětluje Kubín.

Podle biologa Adama Petruska z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze budou vědci hledat vzorek DNA unášený vodou. Už teď jsou si jisti, že letošní úhyn je způsoben stejným kmenem jako před lety.

„Problém je, že když mají lidé doma nějakého domácího mazlíčka a z nějakého důvodu už ho nechtějí, tak si myslí, že nejetičtější je dát mu svobodu. V momentě, kdy tento mazlíček přenáší choroby, které se mohou dostat na naše zvířata, tak může způsobit neskutečně velkou škodu. Děje se to, že naši chránění původní raci hynou na patogen přenášený i těmi akvarijními,“ varuje Petrusek.

Zdroj nákazy začnou vědci hledat na Valašsku v nejbližších dnech.

O račím moru

V Česku bylo zaznamenáno již několik případů, kdy v důsledku zavlečení račího moru vyhynuly celé populace původních druhů raků.

Čtěte také

Trvalým zdrojem nákazy bývají nepůvodní druhy raků ze Severní Ameriky, které jsou vůči nákaze imunní. Jedná se o raka signálního, pruhovaného, červeného a mramorovaného, kteří byli do přírody vypouštěni z umělých chovů.

Pohyblivá spora tohoto patogenu se pohybuje vodou, a pokud si úspěšně najde hostitele, začne růst. „Račí mor není pravá houba, ale vypadá velmi plísňovitě,“ popsal již dříve Petrusek.

Zatímco u amerického raka mor časem zastaví svůj vývoj, u evropského je typický průběh ten, že se naopak nemoc rozroste a hostiteli se zbortí metabolismus.

Rak říční

„Nemocný rak je neklidný, vykazuje denní aktivitu, což je u našich raků nezvyklé. Začne být apatický, ve finální fázi nemoci mu odpadávají klepeta a končetiny,“ přiblížil biolog.

Právě tehdy se uvolní obrovské množství spor tohoto patogenu, které napadnou další hostitele. Dalším typickým znakem nemoci je to, že se šíří proti proudu.

„Nakažení raci, jak jsou neklidní, tak chodí a táhnou i proti proudu, čímž zavlečou nemoc tam, kam by se jinak nedostala,“ dodal již dříve Petrusek.

Opatření proti šíření

Lidé by se neměli snažit zachraňovat raky přesunem na jiná místa, naopak se tím přispívá k šíření račího moru do dosud nekontaminovaných toků.

Předměty, které se dostaly do kontaktu s vodou, jako jsou holínky či rybářská výstroj, by měli důkladně dezinfikovat horkou vodou, Savem nebo řádným vysušením na slunci.

Lidé by neměli převážet vodu z místa nákazy jinam, třeba kvůli zalévání zeleně. Voda je kontaminovaná sporami račího moru a můžete ohrozit zdravé raky. A neměli by také vypouštět nepůvodní raky z chovů do vodních toků.

Rak říční
autor: Gabriela Hykl
Spustit audio

Související