V Poodří zjišťují počty žab a ptáků jen pomocí zvuků. Jak tento akustický monitoring probíhá?
Poznáte jednotlivé druhy žab anebo ptáků, a to pouze na základě zvuků? Pracovnice Správy Chráněné krajinné oblasti Poodří ano. Veškeré poznatky pak sdílejí v rámci národního monitoringu živočichů.
Pracovnice CHKO zjišťují velikost populace jednotlivých živočichů v Poodří pouze na základě zvuků. Jde o takzvaný akustický monitoring a v Poodří ho provádějí třikrát ročně, pravidelně třeba v Polanské nivě.
„Akustický monitoring je způsob sledování živočichů, tady konkrétně obojživelníků a ptáků, podle hlasových projevů,“ vysvětluje ornitoložka Ivona Kneblová. „Tady je perfektní lokalita, protože máme docela malé a různorodé rybníky, takže se tady vyskytuje hodně živočišných druhů,“ dodává.
Monitoring žab provádějí pracovnice a pracovníci CHKO Poodří s příchodem večera, kdy tito obojživelníci začínají být více aktivní. „Pro akustický monitoring je to důležité, abychom jich slyšeli co nejvíce,“ vysvětluje Klára Herzogová ze Správy CHKO Poodří. „Vybereme si vhodné místo, kde je jich slyšet nejvíce, budeme stát a poslouchat,“ dodává.
Slyšet jsou kuňky obecné, přidávají se skokani skřehotaví. „Úbytek tady zatím není, populace jsou zhruba stejné jako v minulosti. Ale pokud přijde sucho, tak bude hůř,“ uzavírá pracovnice CHKO.
Související
-
Mezi klenoty CHKO Poodří patří přírodní rezervace Kotvice
U nás kriticky ohrožený ptačí druh, potápka černokrká, si spokojeně žije v Poodří. Právě tam, do přírodní rezervace Kotvice, pravidelně zaletí i orel mořský.
-
Kvákání žab doprovázené ptačím zpěvem si můžete dopřát na stezce u blahutovického rybníka
Ledňáčka, volavku i množství kachen můžete zahlédnout u rybníka plného ryb v Blahutovicích na Novojičínsku. Ptačí pozorovatelna tu na naučné stezce stojí už 10 let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
