Rybí společenstva bez zásahů člověka. Dvě rybí rezervace vznikly v Beskydech
Jak se rybí společenstva vyvíjí bez zásahů člověka. To zkoumají ochránci přírody na úsecích řeky Senice a Černé Ostravice v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Vyhlásili tam rybí rezervace a už před časem se s místními rybáři dohodli, že tam ryby nebudou nejen lovit, ale ani třeba nově vysazovat.
„Trdliště – ten jemňoučký štěrk, co vidíte na dně toku, tak v tom se na podzim třou pstruzi. A je to úplně jedinečná lokalita, protože takovýchto trdlišť je tady na Černé Ostravici několik desítek a pstruzi se tady mohou přirozeně třít,“ vysvětluje Miroslav Kubín z CHKO Beskydy.
I když je tady tok úplně průzračný, moc ryb zřejmě neuvidíte. „Vranku pruhoploutvou, která se tady vyskytuje s mřenkou mramorovanou, určitě neuvidíme, protože jsou pěkně schované pod kameny. Pstruh dělá sem tam pěkné výpady, takže toho bychom možná vidět mohli,“ dodává Kubín.
Že je Černá Ostravice v tomto úseku jedinečná, to potvrzují i místní rybáři, kteří se na pravidlech s ochranáři dohodli.
„Je to velice cenná lokalita i co se týká genofondu jako takového, protože u soutoku Černé a Bílé Ostravice je poměrně vyšší jez, který ne každý pstruh potočák zdolá. Takže tam nahoře by měli být ještě ti původní beskydští pstruzi,“ myslí se jednatel Českého rybářského svazu z Frýdlantu nad Ostravicí Martin Hlaváč.
V několika kilometrech řeky tady teď ryby žijí svým vlastním životem, aniž by do něj jakýmkoliv způsobem člověk zasahoval. Právě tento přirozený vývoj ochranáře zajímá.
„Proto jsme tady v té rybí rezervaci vytvořili tři výzkumné lokality, na které každý druhý rok slovujeme všechny ryby. Změříme je, zvážíme, určíme věk a pohlaví, pokud to jde. Pak je zase pustíme všechny zpátky a zjišťujeme, jak ti jedinci rostou. Data porovnáváme s toky, kde rybáři loví,“ říká Miroslav Kubín, zoolog CHKO Beskydy.
Na břehu Černé Ostravice už brzy přibude i cedule, která na rybí rezervaci upozorní. A budou tu také informace o tom, proč tady rezervace vznikla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
