Rybí společenstva bez zásahů člověka. Dvě rybí rezervace vznikly v Beskydech

„Trdliště – ten jemňoučký štěrk, co vidíte na dně toku, tak v tom se na podzim třou pstruzi. A je to úplně jedinečná lokalita, protože takovýchto trdlišť je tady na Černé Ostravici několik desítek a pstruzi se tady mohou přirozeně třít,“ vysvětluje Miroslav Kubín z CHKO Beskydy.

I když je tady tok úplně průzračný, moc ryb zřejmě neuvidíte. „Vranku pruhoploutvou, která se tady vyskytuje s mřenkou mramorovanou, určitě neuvidíme, protože jsou pěkně schované pod kameny. Pstruh dělá sem tam pěkné výpady, takže toho bychom možná vidět mohli,“ dodává Kubín.

Že je Černá Ostravice v tomto úseku jedinečná, to potvrzují i místní rybáři, kteří se na pravidlech s ochranáři dohodli.

Logo|foto:Český rozhlas

„Je to velice cenná lokalita i co se týká genofondu jako takového, protože u soutoku Černé a Bílé Ostravice je poměrně vyšší jez, který ne každý pstruh potočák zdolá. Takže tam nahoře by měli být ještě ti původní beskydští pstruzi,“ myslí se jednatel Českého rybářského svazu z Frýdlantu nad Ostravicí Martin Hlaváč.

V několika kilometrech řeky tady teď ryby žijí svým vlastním životem, aniž by do něj jakýmkoliv způsobem člověk zasahoval. Právě tento přirozený vývoj ochranáře zajímá.

„Proto jsme tady v té rybí rezervaci vytvořili tři výzkumné lokality, na které každý druhý rok slovujeme všechny ryby. Změříme je, zvážíme, určíme věk a pohlaví, pokud to jde. Pak je zase pustíme všechny zpátky a zjišťujeme, jak ti jedinci rostou. Data porovnáváme s toky, kde rybáři loví,“ říká Miroslav Kubín, zoolog CHKO Beskydy.

Na břehu Černé Ostravice už brzy přibude i cedule, která na rybí rezervaci upozorní. A budou tu také informace o tom, proč tady rezervace vznikla.