Saturejka

Nať saturejky sklízíme obvykle v období květu nebo těsně před rozkvětem a pozvolna ji sušíme ve stínu. Droga si musí uchovat zelenou barvu. Pokud zhnědne, rovnou ji vyhoďte. Čerstvá i sušená saturejka obsahuje éterické oleje, třísloviny, slizy, živice, hořčiny a řadu minerálních látek. Saturejka povzbuzuje chuť k jídlu, podává se při lehkých poruchách trávení. Má dezinfekční účinky, proto se používá jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní. Pomáhá odkašlávání, podporuje tvorbu potu, příznivě působí při průjmu, zánětech žaludku a křečích a je lehce močopudná. Je také dobrým prostředkem proti hlístům. Zmírňuje příznaky průduškového astmatu a tlumí pocit žízně u diabetiků. Šťáva vymačkaná z lístků snižuje bolestivost hmyzího bodnutí. Díky své výrazné vůni bývá také součástí aromatických koupelí. O drobném keříčku se často hovoří jako o afrodisiaku. Čerstvá saturejka urychluje v těle štěpení alkoholu a pomáhá tak předejít těžkým ránům den poté. Velmi vítaný je i další její účinek - saturejka zabraňuje tvorbě střevních plynů, a proto je vhodným doplňkem jídel z hrachu, čočky, kapusty a dalších druhů luštěnin a zeleniny, které nadýmají. Saturejka je staré, po staletí používané koření. Římští labužníci ji používali už ve 3. století. Ve střední Evropě se prý saturejka pěstovala už ve století devátém. Ve staročeské kuchyni měla nezastupitelné místo. Kuchařky ji používaly do polévek a omáček. Bývala součástí voňavých kořenných zahrádek našich prababiček. Pochází z oblastí kolem Černého moře, východního Středomoří a jižní Evropy. O její oblibě svědčí skutečnost, že byla mezi bylinami, které si osadníci nezapomněli s sebou vzít do Ameriky. Na zahrádkách se objevují dva druhy saturejky - jednoletá saturejka zahradní a její vytrvalá příbuzná horská. Její nároky nezapřou místo původu - vyžaduje chudou odvodněnou půdu a plné slunce. Sklízí se průběžně. K sušení odstřihujeme špičky výhonů před rozkvětem, kdy obsahují nejvíce aromatických látek. Vytrvalou saturejku horskou musíme seřezávat, protože rychle dřevnatí. Bylinka za oknem v truhlíku je nám vždy po ruce a navíc slouží i okolním rostlinám, protože svou vůní odpuzuje mšice. Něco na zub Saturejka je oblíbená v ruské, balkánské, italské, španělské, francouzské, anglické i v americké kuchyni. Můžeme ji přidávat do všech luštěninových jídel, do kapusty, velmi dobrá je v klobásách a při uzení masa, hodí se při přípravě zvěřiny i smetanových omáček, k nakládání okurek a zelí, do bramborové polévky, fazolového, bramborového či okurkového salátu, čerstvá do bylinkového másla a bylinkových omáček. Přidává se do rajské omáčky, k houbám, do majonéz, do fazolových lusků nebo do jídel z krup. A jak se s námi můžete přesvědčit, bude taky výborným doplňkem slavnostní tabule, zvláště když ji přidáte k pečené kachně a gratinovaným bramborám. Začneme přílohou. Na tu potřebujeme asi kilogram brambor, sůl, pepř, lžíci jemně sekané petrželové natě, tymián, saturejku, oregano, 1 stroužek česneku, 100 g strouhaného ementálu a 400 ml šlehačky. Zapékací mísu vymastíme máslem, oloupeme a nadrobno nasekáme česnek nebo ho prolisujeme, rozdělíme na dno. Oloupeme a na tenké plátky nakrájíme brambory. Podle chuti přidáme pepř, sůl, petrželovou nať, saturejku, oregáno a tymián. Brambory do misky klademe tak, aby se překrývaly. Nakonec navrch nalijeme smetanu a posypeme je sýrem. Pečeme ve středně vyhřáté troubě doměkka. A teď ještě slíbená kachna. Kromě drůbeže si připravte kmín, sůl, kuřecí nebo kachní játra, skleničku koňaku, 2 stroužky česneku, saturejku, rozmarýn a petrželku. Játra utřeme, přidáme koňak, jemně utřený česnek, bylinky, pepř a sůl. Touto směsí potřeme vnitřek kachny a necháme v chladu odležet. Kachnu osolíme, okmínujeme, podlijeme vodou a upečeme.