Stavovské divadlo vystřídalo několik názvů. Co hlásá nápis na budově?
Sedmého června 1781 byl v Praze slavnostně položen základní kámen jedné z nejkrásnějších historických divadelních budov světa.
O dva roky později na tom místě vyrostla stavba, která dostala název po svém zakladateli, jímž byl osvícenský aristokrat František Antonín hrabě Nostic Rieneck – Hraběcí Nosticovo divadlo.
Původně se tu hrálo pouze v němčině. První česká představení se objevovala náhodně a sporadicky, teprve od roku 1812 se čeština z jeho prken ozývala pravidelně o nedělích a svátcích odpoledne.
Historie této scény je spjatá zejména s Wolfgangem Amadeem Mozartem. Dirigoval tady svou Figarovu svatbu i premiéru opery Don Giovanni. V premiéře tu zazněla i jeho opera La Clemenza di Tito.
Na čas se tu zabydlel i Miloš Forman při natáčení oscarového filmu Amadeus. A právě z tohoto jeviště také 21. prosince 1834 poprvé zazněla v Tylově a Škroupově hře Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, písnička Kde domov můj, která se stala naší národní hymnou.
Divadlo vystřídalo několik názvů: Královské stavovské divadlo, Královské zemské německé divadlo, Tylovo divadlo… Sametová revoluce vrátila budově historický název Stavovské divadlo. Nápis na budově hlásá, komu patří: Patriae et Musis – Vlasti a Múzám.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka