Studánku pro poutníky v hukvaldské oboře od léta hlídá dřevěný rys
K typickým obyvatelům hukvaldské obory sice patří daňci a mufloni, ale od letošního léta má Obora Hukvaldy nového patrona. Nepočítáme-li lišku Bystroušku po cestě k hradu. Ty, kteří si dají tu námahu a vydají se podél amfiteátru dál dozadu, přivítá obezřetný rys. Ještě voní čerstvým dřevem a jeho nátěr svítí do daleka. Je strážcem studánky určené poutníkům.
Hukvaldská obora je místo bohaté na vodu. Protéká jí říčka Ondřejnice a Telací potok. Z masivu Kazničova, nejvyššího bodu celé obory, pak vytéká celkem devět pramenů. Ovšem studánku nenapájí přímo žádný z nich.
„Voda do ní prýští z přepadu starého rezervoáru, který se nachází výše na kopci. Rezervoár v dřívějších dobách využíval pivovar, který na Hukvaldech nechal v roce 1567 založit olomoucký biskup Vilém Prusinovský. Pivo se v něm vařilo až do roku 1970,“ říká oborný Milan Koutný.
Studánka na tomto místě stávala už dříve. Ale protože byla ze dřeva, postupně chátrala. „Její současnou podobu jí vtiskl řezbář z Ostravice, Luděk Vančura,“ dodává oborný.
Celková rozloha obory je 440 hektarů, a ačkoli do ní mohou volně vstupovat lidé, jsou v ní stále ještě místa, kde zvířata mají ke svému životu klid. A pokud vás třeba napadne, zda se o vodu ze studánky nedělíte s nějakými těmi muflony či daňky, můžete být v klidu. Zvířata se raději napijí z potůčku, aniž by při tom musela zdolávat pro ně značně nepohodlný dřevěný můstek. Studánka v oboře tak zůstane jen a jen lidem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
