Sucho je stále s námi a jen tak nezmizí, krajina je nemocná, říká geoekolog
Hlavně slezskou část kraje stále trápí sucho. Jde o vodu ve spodních vrstvách půdy i deficit srážek oproti minulosti. Vyplývá to z informací projektu intersucho.cz. Téma jsme ve vysílání probrali s děkanem přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Janem Hradeckým.
Pane děkane, jak vážná situace se suchem podle vás je? V čem je největší problém? Jako laici máme pocit, že v poslední době hodně prší, takže by problém být neměl?
Rozhodně je potřeba říct, že sucho určitě neskončilo, protože stále trvá ve spodních částech půdních profilů. To je problém opravdu dlouhodobější, protože ten deficit se nedá smazat nějakými regionálními nebo lokálními srážkami. Ty navíc mívají charakter přívalových dešťů a to není zrovna ideální pro dosycování ve spodních vrstvách půdy.
Mezinárodní den proti rozšiřování pouští a sucha stanovila OSN na 17. června. Jedná se o jeden z mezinárodních dnů, který řeší biosféru a životní prostředí naší planety, konkrétně boj proti suchu a desertifikaci. Mezinárodním dnem je od roku 1994.
Rozšiřováním pouští je ohrožena pětina světové populace, pouště pak ohrožují třetinu zemského povrchu.
Sucho je stále s námi a máme před sebou teplé měsíce, takže se obávám, že s tím suchem budeme mít ještě problémy a budeme ho často skloňovat.
V jakých částech regionu je podle vás situace nejhorší?
To výrazné sucho je na Opavsku. Když se podíváme na mapy, které vydává Intersucho, tak tam svítí červená barva. Je to především problém pro zemědělce a je problém z hlediska zásob podzemní vody.
Na druhou stranu, když se podíváme na Beskydy, tak tam je podle měření povrchová část půdy už hodně nasycená, takže v případě intenzivních srážek by mohly hrozit i povodně.
Ano, to mohou. Musíme si uvědomit, že naše krajina je nemocná, a problém máme jak se suchem, tak s velmi rychlým odtokem vody z krajiny. To může ještě více posilovat nebezpečí vzniku povodní.
Jak bychom se měli chovat, abychom problém se suchem neprohlubovali?
Měli bychom se k naší krajině chovat velmi zodpovědně a měli bychom na tom dlouhodobě pracovat. Nejsme schopni ty věci změnit ze dne na den, protože půda je degradovaná, máme krajinu, která je v problematickém stavu. Velké problémy teď máme s kůrovcovou kalamitou, řada území je odlesněných. To je samozřejmě problém, protože sucho se může znásobovat.
Můžeme se na to podívat i z pohledu běžného občana a doporučení je jednoduché – prostě hospodařit s vodou velmi zodpovědně, zachytávat vodu a když něco stavím, tak přemýšlet o tom, aby ta voda nemizela z mé zahrady a z mého pozemku rychle. Snažit se s vodou šetřit a nakládat s ní zodpovědně.
Související
-
Dnes je Mezinárodní den proti rozšiřování pouští a sucha. Vyzývá k zodpovědnějšímu jednání
Hlavním cílem Mezinárodního dne proti rozšiřování pouští a sucha je zvýšení povědomí veřejnosti o světové spolupráci v boji proti desertifikaci a důsledkům sucha.
-
V Beskydech jsou tůně proti suchu. Unikátní experiment má udržet vodu v krajině
V beskydských lesích zkoušejí udržet vodu hloubením desítek tůní. Jde o unikátní experiment, kterým chtějí ekologové v CHKO Beskydy vyzkoušet, jak zadržet vodu v krajině.
-
Kvůli suchu vznikne ve Stěbořicích nová vodní nádrž. Hotová má být do 10 let
Sto tisíc kubíků vody pojme nová vodní nádrž ve Stěbořicích u Opavy. Kolem roku 2030 ji dokončí Povodí Odry jako opatření proti suchu a zároveň na ochranu před záplavami.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
