Těrlické mokřady. Ráj žab a ptáků a taky fotografů a pozorovatelů přírody
Cenná lužní oblast, ptačí ráj a žabí království. I tak se dá popsat lokalita zvaná Těrlické mokřady, která v nivě řeky Stonávky u Těrlické přehrady láká milovníky přírody k výletům.
Pokud si odmyslíte rušnou silnici, která dělí vody Těrlické přehrady od mokřadů, výlet k nivě řeky Stonávky vás může mile překvapit. Zvlášť při podzimním (nebo i jarním) tahu ptáků mají vody a bahna Těrlických mokřadů na Karvinsku pozoruhodné ptačí hosty. Stačí mít dalekohled anebo ostříží zrak.
„Když tady kolem projíždím, většinou si beru i foťák a beru si teleobjektiv. Občas se tady totiž objevují velice krásní a velice fotogeničtí vodní ptáci, ať jsou to volavky nebo ledňáčci. A když se mi zadaří, tak i něco vyfotím,“ směje se amatérský fotograf z Třince Jan Bocek.
Právě už zmíněná frekventovaná silnice je spolu s přilehlým parkovištěm jedinečným místem k pozorování života ve vodách a na bahnitých březích.
„Teď jsem našel bahňáky, kteří v tuto dobu protahují našimi kraji. Konkrétně je možné v dalekohledu vidět krásné bekasiny otavní, což je velice vzácný druh bahňáka, který v důsledku likvidace mokřadů z naší republiky poměrně rychle ubývá,“ upozorňuje ornitolog Daniel Křenek, který nás při natáčení magazínu okolní krajinou provází.
Kromě ptáků je oblast Těrlických mokřadů a sousední přehrady zajímavá i pro obojživelníky. Žabám slouží dokonce speciální podchod pod silnicí, oblast mokřadů totiž zažívá obrovské žabí putování každé jaro.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
