Trasa prvního ročníku Závodu míru měřila 1000 kilometrů a vedla z Prahy do Varšavy
Nejslavnějším cyklistickým závodem je bezesporu Tour de France, které se účastní profesionální jezdci. Po druhé světové válce vznikl ve východním bloku nápad uspořádat podobnou soutěž, ovšem pro amatéry.
V roce 1948 se tak uskutečnil první ročník závodu, který o dva roky později získal oficiální název Závod míru. Trasa prvního ročníku měřila 1000 kilometrů a vedla z Prahy do Varšavy.
Postupně se zapojovaly další socialistické země a trasy závodu v různých ročnících propojovaly metropole Prahu, Berlín, Varšavu, Moskvu nebo Kyjev. Právě v hlavním městě Ukrajiny startoval závod v roce 1986, pouhý týden po havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Odložení startu nebo přesun jinam bylo tehdy politicky nemožné.
Za celou historii Závodu míru byli nejúspěšnější němečtí cyklisté. Čechoslováci, respektive Češi, zvítězili celkem sedmkrát. Na nejvyšší příčku stupně vítězů dosáhli například Jan Veselý nebo Ján Svorada. Na tradici Závodu míru navázala jeho novodobá podoba, ve které od roku 2013 soutěží národní týmy jezdců do 23 let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
