Tůně a tůňky: Zdravá oka krajiny a první z desatera pohybů - plavání pod vodou a nástrahy potápění

6. květen 2024

Tůně a tůňky v krajině (4:36) – Příběhy se čtyřkou: Ný, natý a spol. (17:29) – Knihovnička: Fyzika je rachot (21:35) – Desatero pohybů, 1. část: Plavání a potápění (25:15) 

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že přibližovat se na Špicberkách k divokým zvířatům je nejen nebezpečné, ale může to být i dost drahé, seznámíme vás s vychucholem pyrenejským, prazvláštním tvorem, kterému hrozí vyhubení, na Lovoši poblíž Lovosic se budeme prodírat porosty invazivních opuncií, opět se zmíníme o japonské lunární sondě SLIM, které úspěšně přestála i další mrazivou noc na Měsíci a připomeneme úspěch českých středoškoláků na mezinárodní soutěži v ústředí NASA, kde představili svůj nápad na probouzení nekomunikujících družic na oběžné dráze.

Tůně a tůňky: Zdravá oka krajiny

Tůň v Cholupickém mokřadu v Praze

Velké lány polí s jednotvárnými porosty hospodářských plodin nejsou příznivým místem pro život. Z pohledu biologa jsou to doslova „pouště“, kde se životu nedaří. Skutečnými oázami v těchto monotónních plochách bývají různé remízky, meze, okraje cest; pokud se tam navíc vyskytne nějaká, byť jen miniaturní vodní plocha, louže nebo tůňka, je to pro živočichy i rostliny příjemný bonus. Čím víc se krajina podobá pestré mozaice, tím lépe. Český svaz ochránců přírody proto už řadu let s finanční pomocí Nadačního fondu Veolia v naší krajině obnovuje staré nebo buduje nové tůně. Něco málo si o tom povíme.

Nové tůně v prostorách cihelny Chmeliště nedaleko Uhlířských Janovic

Co si vlastně pod pojmem „tůň“ máme představit a jaký je význam těchto malých vodních ploch v krajině? O tom jsme si povídali s Janem Moravcem z Českého svazu ochránců přírody. Jak se vybírají místa, u kterých je jisté, že by se tam tůň hodila a že by bylo možné ji bez nějakých velkých komplikací vybudovat? Na konkrétních příkladech představíme alespoň některé z akcí ČSOP, které daly vzniknout novým vodním plochám nebo naopak pomohly obnovit staré, zarostlé tůně.

Desatero pohybů poprvé: Pod vodou

Žralok dlouhoploutvý

Chůze, plavání, létání, plazení, šplh nebo skok... Pohyb je jednou ze základních vlastností života. Celý svět kolem nás se točí a kolotá a my jsme toho světa součástí, stejně jako ostatní živé organismy. Pohyb živočichů a jeho rozmanité podoby jsou tématem nové knihy odborníka na biotechnologie a známého popularizátora vědy Jaroslava Petra z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi. Má název „Desatero pohybů“, vyšla společnou péčí nakladatelství Argo a Dokořán, a my si v průběhu tohoto měsíce budeme s jejím autorem hned na několikrát povídat.

Velryba

Život na Zemi má svou kolébku ve vodním prostředí, a tak je zřejmé, že živé organismy se ze všeho nejdříve musely naučit plavat. Pod vodou nejde ale jen o to úspěšně se vznášet ve vodním sloupci. Někteří živočichové se rádi potápějí – včetně těch původně suchozemských, kteří dýchají vzdušný kyslík a potřebují se občas na hladině nadechnout. Do velkých hloubek se však vydávají i živočichové, kteří jsou ve vodě od počátku doma.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.