V domácím teráriu je možné chovat i šípové žáby. Jedovaté už ale nebudou

20. listopad 2021

Lidé chovají v teráriích hady, leguány, pavouky i štíry. Mít ale doma žáby, to známe snad jen z pohádek, kde rosnička ve sklenici předpovídá počasí. Podobnou meteostanici vám každý zkušený chovatel rozmluví. Je ale možné pořídit si malé neonově zbarvené žabky, které mají svou domovinu v amazonském pralese.

Pralesničky jsou známé také jako šípové žáby. Toto pojmenování si vysloužily díky jedu, který z jejich kůže stírali jihoameričtí domorodci a používali je k výrobě otrávených hrotů šípů. Žabky, které můžeme vidět například v jihlavské zoologické zahradě, už ale jedovaté nejsou. „Mají v sobě malý zbytek jedu, který působí jen antisepticky,“ říká chovatelka Petra Flašková. Jed nemají proto, že se neživí těmi správnými mravenci a dalším hmyzem, jako ve své domovině.

Jako úkryt pralesničce poslouží i skořápka kokosového ořechu

Pralesničky je možné si pořídit přímo od chovatelů, na burzách nebo v zoologických zahradách. K jejich domácímu chovu potřebujete dostatečně velké terárium. „Potřebujeme terárium udržovat v osmdesátiprocentní vlhkosti a teplotě mezi 22 a 25 stupni,“ říká chovatelka s tím, že teplota nesmí překročit 28 stupňů. Vlhkost pomůže udržet rašelina s pískem na dně, na kterou ještě nasypte keramzit. Dále je dobré terárium osadit rostlinami a mechem. Samozřejmostí je pravidelné rosení.

Terarijní pralesničky se živí nelétajícími octomilkami a mikrocvrčky, pralesničky se krmí třikrát týdně. „Mikrocvrčky můžete koupit, octomilky si každý chová sám,“ říká Petra Flašková a ukazuje na nádoby zakryté plátnem, ve kterých leze množství malinkých octomilek. Hmyz žabkám podávejte živý. „Mrtvý by nepozřely,“ dodává chovatelka.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.