V okolí Štramberka se netěžil jen vápenec. Zdejší železná ruda kdysi zásobovala i Vítkovice

Les u Libotína je plný hald a děr po těžbě železa
Les u Libotína je plný hald a děr po těžbě železa

Štramberk si většina lidí spojuje nejen s malebnými dřevěnicemi nebo hradem Trúba, ale taky s těžbou vápence. V minulosti se však v místní části Libotín těžilo železo, které zásobovalo železárny třeba ve Frýdlantě nad Ostravicí nebo samotné Ostravě. Důkazem jsou haldy hlušiny v lese nebo studánka s železitou vodou.

Naproti štramberskému koupališti Libotín jsme došli k zajímavému pramenu. Vyvěrá tady voda ze země, ale veškeré to okolí a to dno, je takové nahnědlé. Dalibor Kvita je ředitel Geoparku Podbeskydí. Co to je za zvláštní pramen?

„Tady tento pramen je vývěr mineralizované vody, říká se tomu místně železitý pramen nebo železitá studánka. Ta voda má poměrně vysoký obsah železa. Není zas až tak vysoký, aby už to byla voda minerální, ty hodnoty jsou někde těsně pod tím, ale to železo, které je v té vodě obsažené, způsobuje zabarvení okolí. Bývá v tom i lehce cítit štiplavost po drobném obsahu oxidu uhličitého, který v té je vodě taky rozpuštěný.

Takže to znamená, že tady je někde nějaká zásoba železa pod námi? „Ano. Je to tak. V blízkosti se nachází důlní pole, havírna, kde v 19. století probíhala těžba železných rud,“ odpovídá Dalibor Kvita. „Těžilo se tady historicky průkazně do poloviny 19. století. Nicméně podle pověstí a starších nějakých historických záznamů je pravděpodobné, že tady těžba už mohla probíhat od konce středověku. Těžily se tady takzvané pelokarbonáty, poměrně chudé železné rudy, které mívaly obsah maximálně do nějakých 30 procent. A když ukončovali těžbu, tak těžili dokonce rudy se čtyřprocentní kovnatostí. Nicméně jako zdroj železa to stačilo dokonce i pro Vítkovice v počátcích jejich provozu,“ vysvětluje.

Těžba probíhala údajně z hloubek až kolem 30 metrů pomocí šachet. „Nicméně tady v oblasti Libotína jsou pozůstatky po těžbě jak těmi šachtami, tak i po těžbě štolami do úbočí svahů. A můžeme tady najít haldy a odvaly od drobných velikostí s výškou do metru až po haldy s mnohametrovou výškou s centrálním kruhovým propadem po bývalé šachtě,“ upozorňuje ředitel geoparku.

Havírenská studánka

No a my jsme mezitím došli k havírenské studánce. Ale dívám se, že tady ta železitá voda teda asi neteče, protože tady ten hnědý povlak nikde není vidět. „Havírenská studánka opravdu paradoxně tu vodu železitou nemá. Tady ta série těch pramenů havírenské studénky vyvěrá na rozhraní mezi svahovými hlínami a haldou, která tady byla. A je naopak zase mírně vápenitá,“ zve Dalibor Kvita ředitel Geoparku Podbeskydí do oblasti u Libotína.

Je tady informační tabule, dokonce je i tam nějaká pověst, takže kdo chce přijít, tak se tady dozví maximum.

Spustit audio
autor: Michal Polášek

Související