V Ostravě jsou 3000 lidí v bytové nouzi, město už pomohlo k bytu 600 z nich

Sabina Bučková bydlela s dvěma dětmi v malém bytě u nemocné maminky. Na komerční nájem neměla, jako samoživitelka by nezaplatila kauci. „Jedna kamarádka, která taky sháněla bydlení, mi poradila, že si mám zajít do centra, že mi pomůžou s bydlením. Bylo to celkem rychlé, tak jsem byla ráda,“ říká Sabina Bučková už v bytě 2+1 v Ostravě-Porubě.

Čtěte také

V Ostravě stoupá počet žadatelů o sociální byty. Můžou za to rostoucí náklady

Pravidelně jí pomáhá sociální pracovnice a až jí skončí rodičovská dovolená s dvouletou Nelinkou, bude si jako zkušená pekařka hledat práci. Bez stabilního bydlení by si to nedovedla představit. „Jsem ráda, že budeme mít to svoje, že holky budou mít pokojíček, že prostě budeme mít domov,“ shrnuje Sabina Bučková a za novinářskou návštěvou zamyká byt svými klíči. Znamenají pro ni moc.

Stejně jako pro dalších 600 lidí, které se povedlo do bytů přestěhovat hlavně z ubytoven. Podle vedoucího sociálního odboru ostravského magistrátu Zdeňka Živčáka jich naprostá většina uspěla. „Úspěšnost vykazujeme 85 procent a za úspěch považujeme, když ten člověk v tom bytě zůstává bydlet i po těch dvou letech bez podpory sociálních pracovníků,“ vysvětluje Živčák.

To potvrzuje i ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. „Tyto domácnosti se obvykle do 12 měsíců po zabydlení stabilizují do té míry, že skutečně vedle toho bydlení snižují svou dluhovou zátěž, zlepší se docházka dětí do školy a je tam předpoklad, že ti dospělí půjdou pracovat,“ dodává Šimáček.

Ostravskou praxí se inspirovali i na ministerstvu pro místní rozvoj při tvorbě zákona o podpoře v bydlení. Pokud projde přes vládu a parlament, měl by platit od ledna roku 2025.