V ostravském muzeu citer si můžete nástroje nejen prohlédnout, ale také si na ně zahrát
Ještě před sto lety se v rodinách hrávalo na citeru častěji než na kytaru. Poněkud pozapomenutý hudební nástroj bychom mohli popsat takto: mnohostrunný drnkací instrument, který má plochý trup. Při hře se klade na stůl a nejčastěji se na něj hraje vsedě. Melodii vydrnkává prstýnek na palci pravé ruky, ostatní prsty hrají současně doprovod, levá ruka ovládá hmatníkové struny.
Bohatou tradici citer v Čechách, na Moravě a ve Slezsku mapuje ojedinělé ostravské muzeum – Citerárium. Ve skleněných vitrínách, na stolcích i zavěšených na zdi v něm návštěvníci najdou kolem dvou stovek citer.
O další nástroje pak ve své unikátní sbírce pečuje zakladatel Citerária Jan Folprecht, který o citerách také píše, publikuje a sám na ně i hraje. Každý týden se totiž v Citeráriu scházejí ke společnému muzicírování členové Ostravského citerového klubu Radegast.
I samotní návštěvníci si ale v muzeu mohou na pár nástrojů zahrát. Sami se tak přesvědčí, že jinak znějí koncertní citery, které začaly vznikat po roce 1850, a jinak jejich předchůdci lidovějšího typu – citery trsací. Vedle hudebních nástrojů představuje ostravské Citerárium také spoustu písemností, fotografií, nahrávek i notových zápisů.
Další informace najdete na www.citera.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
