V povodňových oblastech čekají na pravidla, kde se bude moct stavět a jak budovy pojistit

Ve strojírnách Kalinowski postupně obnovují vyplavené stroje, aby mohli začít znovu vyrábět. Potrvá to ale nejméně dva měsíce. Jiří Kalinowský s rodinou podnik budoval 30 let. „Bohužel to bláto s vodou se nám dostalo do všech důležitých součástí strojního vybavení,“ říká. Škody má za 164 milionů.

Možnost, že by přemístil výrobu ze záplavového území, nevidí. V Krnově není kam utéct. „Navíc vybudovat takovou firmu na zelené louce není otázkou dvou tří let,“ krčí rameny.

Japonský stroj za miliony je na odpis|foto:Marta Pilařová, Český rozhlas

V Krnově je záplavovým územím 80 procent města. Podle starosty Tomáše Hradila (SNK) není kam se přesunout. „Nápady na různé alternativní průmyslové zóny jsou u nás nerealistické. Jsme na hranici s Polskem, na druhé straně máme kopec Cvilín. Musíme prostě sázet na to, že přijdou účinná protipovodňová opatření,“ říká starosta.

Čtěte také

Stát nabídl obcím pozemky pro nové bydlení. Jako náhradu za místa zničená povodní

Jenže jejich výstavba potrvá roky. Jestli do té doby budovy v záplavovém území někdo pojistí, to se podle Lenky Slabejové z České asociace pojišťoven ukáže z nových povodňových map. „Nedá se predikovat zatím, o kolik nemovitostí se ve finále bude jednat. Tu informaci budeme mít až v momentě, kdy ty povodňové mapy dostanou tu aktualizaci,“ vysvětluje.

Platby za pojistné se ale určitě zvýší. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce najít cestu, aby na to stát firmám v záplavových územích přispěl. „V oblastech, kde stát nevybudoval ta potřebná protipovodňová opatření, aby se buď podílel na platbě pojistného, případně na vyplácení těch povodňových škod,“ míní.

Na přípravu zřizuje odbornou komisi. Nové mapy pojišťoven mají být hotové v první polovině příštího roku.