Ve Frenštátě končí městská ubytovna. Podle radních je neopravitelná

Městská ubytovna ve Frenštátě pod Radhoštěm je na periferii města v blízkosti čističky odpadních vod. Nejbližší rodinné domy jsou asi 400 metrů vzdálené. Například paní Olga tady žije už 20 let. „Rozrušilo mne to, měli jsme se tady dobře, byla tady jistota bydlení,“ říká.

Paní Olga má 67 let. Je závislá na dávkách hmotné nouze, chtěla by si ale zažádat o takzvaný sociální důchod. I tak má ale strach, že náklady na komerční bydlení peníze nepokryjí. A do azylových domů v okolních městech nechce, má totiž ve Frenštátě rodinu. Svou situaci teď řeší se sociální pracovnici Květou Zemanovou.

„Z mého pohledu je velice obtížné najít pro ně volné místo na jiných ubytovnách, protože pro tyto lidi nejsou kapacity. Takže se obracíme především na azylové domy v okolních městech, ale taky mají svoje kapacity. Pak je ještě možnost využití ubytoven v okolních městech, nicméně tam je problém s dávkami – posuzuje se takzvaný zvláštní zřetel. To znamená, že ten člověk, který žádá o ubytovnu v jiném městě, musí mít nějakou vazbu k tomu místu,“ vysvětluje sociální pracovnice.

Květa Zemanová už má v tuto chvíli vytipovanou zhruba polovinu klientů, které jinde umístí jen těžko. Mezi nimi je třeba i třiaosmdesátiletý důchodce.

Podle starosty Jana Rejmana (Piráti) je ale budova neopravitelná, plná azbestu a její demolice je nezbytná. „Já mám třeba povědomí o tom, že v jiných ubytovnách či azylových domech v okolních městech jsou volná místa. A pokud ti lidé chtějí se svým životem něco dělat a nechtějí být na ulici, tak je na nich, aby přišli za těmi organizacemi, které se tím budou zabývat,“ říká Rejman.

V Městské ubytovně funguje i takzvaná noclehárna – provizorní přístřeší na 12 hodin využívají lidé, kteří si ubytovnu nemůžou finančně dovolit, nebo když je kapacitně naplněná. Využívána je hlavně v zimě. Od ledna ji ale město zruší, zatím bez náhrady.