Ve frenštátském muzeu ožívají velikonoční tradice
Velikonoční vajíčka umí zdobit i dnešní děti, ale poradily by si bez moderní chemie? Čím se kdysi barvily kraslice a proč se peče beránek?
Velikonoce jsou tradičními svátky se spoustou starodávných obyčejů. Generace dnešních dětí ale mnohé nezná. V muzeu ve Frenštátě pod Radhoštěm se rozhodli tradice osvěžit.
Kočičky mají zázračnou moc. Když si je lidé natrhají a donesou si je domů, přinesou jim štěstí. Celá rodina pak bude celý rok spokojená a zdravá.
Vajíčka měli lidé odjakživa ve velké úctě, protože to je symbol vznikajícího života. Slepičí vajíčka jsou ale bílá, a tak by jako odměna nebyla moc pěkná. Proto si lidé usmysleli, že je budou barvit. Ale jelikož dřív neměli možnost koupit si hotové barvy v obchodě, využívali toho, co bylo doma. Vajíčka barvili například slupkami od cibule, kmínem nebo šťávou z červené řepy.
O těchto i dalších velikonočních tradicích byla řeč v pondělním vydání magazínu Křížem krajem. Jeho záznam naleznete pod odkazem ‚Přehrajte si celý příspěvek‘.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.














