Věkovitost

Pokud jsem někdy měl pocit, že třicítka není žádný věk, a že ještě dožívám pubertu, naprosto mě vyléčil jeden televizní dokument z roku 1972. Byl černobílý, lehce rozmazaný a na první pohled si nezadal s veselohrami Oldřicha Nového. Žena mě naštěstí uklidnila, že se natáčelo v létě, zatímco já se narodil až na podzim. Ale přece jenom, považte, už i já bych se měl řadit mezi zkušené pamětníky obdařené letokruhy. Našel jsem několik zajímavých událostí, které se staly právě v roce 1972 a uznáte spolu se mnou, že je to už hrozně dávno. Tak například se v tomto roce začal natáčet televizní seriál M.A.S.H. Alan Alda, tehdy černovlasý je dnes šedivým seniorem. Americký prezident Nixon se zapletl do aféry Watergate, bratři Nedvědové založili folkovou skupinu Brontosauři, začalo se s recyklací veškerých odpadů, rozhodčí na zimní olympiádě poprvé skládali přísahu fair play a v Americe začaly vycházet první feministické časopisy. Jako by to znělo z mnohem větší dálky než z minulého století… Ani příjemné zprávy člověku sebevědomí nepozvednou. Třeba to, že českoslovenští hokejisté vyhráli v Praze šampionát, že bylo vyrobeno první umělé srdce anebo že byla vyhlášena chráněná krajinná památka Labské pískovce. Prostě se narodilo 163 661 dětí a jedním z nich jsem byl já. Jako bych začínal rozumět sentimentálnímu rozjímání starších lidí. Naštěstí ale existuje pravda o tom, že člověk je tak starý, jak se cítí a ne, jak ukazuje kalendář nebo rodné číslo. Postupem času je to ale berlička řádně ochozená…