Velký Roudný. Je největším nízkojesenickým vulkánem a také oblíbeným výletním místem
Bývalo to pořádně horké území. Naposledy však vybuchl asi před 1 až 2 miliony lety. Řeč je o starovulkánu Velký Roudný, který se majestátně tyčí nad Slezskou Hartou na Bruntálsku.
Geologové si při zkoumání jeho povrchu jistě přijdou na své. Ale i pro turisty je zdolání tohoto kopce hezkým zážitkem. Třeba i proto, že jeho vrchol zdobí mimo jiné kaplička či dřevěná rozhledna.
„Z rozhledny uvidíte na Praděd, pokud je hezky a budete mít dalekohled, uvidíte dokonce až na Beskydy a Oderské vrchy. A samozřejmě uvidíte celou Slezskou Hartu, která je pod námi,“ říká aktivní patriotka Marie Rožnovská.
Podobně jako v jiných oblastech se i tady každoročně dělá novoroční výstup. Není nijak organizovaný, každý si jde svou cestou.
„Ve dvě hodiny odpoledne je nahoře u kapličky sraz, rozdělá se oheň, povykládá se, popřeje se do Nového roku, vypije se nějaká štamprlka a pak se zase rozcházíme,“ popisuje Marie Rožnovská.
Už pátým rokem (přesně od 11. 11. 2011 – více zde) mohou návštěvníci Jeseníků putovat po naučných stezkách, které je provedou i po dalších sopečných vrcholech – Malý Roudný, Uhlířský vrch a Venušina sopka, které spolu s Velkým Roudným stojí okolo přehrady Slezská Harta.
Na pětadvacetikilometrové trase je několik odpočívadel a 15 informačních tabulí, ze kterých se návštěvník dozví, jak tamní sopky vznikaly.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
