Vysoká škola báňská v Ostravě oslavila 170. narozeniny

„Protože mi vždy šla matematika, tak jsem se chtěl vydat tím směrem. Studuji strojní fakultu. A asi dalším faktorem bylo finanční ohodnocení v rámci oborů, které nabízela. Přišlo mi, že na té aplikované mechanice by to mohlo být lepší než v jiných oblastech,“ vysvětluje student Pavel, proč si zvolil právě Vysokou školu báňskou.

Přihlášku si tu bude podávat i devatenáctiletá Marie Jáchymová, která by se ráda dostala na fakultu informačních technologií. „VŠB mi přijde jako rodinná škola. Líbí se mi, že hodně fakult je tady v kampusu,“ dodává.

Když škola v roce 1849 vznikla v Příbrami, nabízela úplně jiné obory. „Vznikla jako montánní učiliště zaměřené na výuku studentů v oblastech hornictví a hutnictví. A v roce 1945 byla na základě dekretu prezidenta Beneše přeložena z Příbrami do Moravské Ostravy,“ vysvětluje vedoucí univerzitního archivu Petr Kašing.

Největší krize

„Největší krize přišla po roce 1990, kdy s útlumem v oblastech hornictví a s transformací v oblasti hutnictví se zdálo, že škola má nejlepší léta za sebou. Období po roce 1990 bylo velice složité, ale díky tehdejšímu vedení škola období ustála a podařilo se jí tehdejší obory transformovat a reagovat na poptávku, která vznikla,“ dodává Kašing.

Kampus VŠB-TUO|foto: Ondřej Novák,Český rozhlas

Na škole se tak začaly rozvíjet obory, jako je strojnictví, elektrotechnika, bezpečnostní inženýrství nebo informační technologie. Dnes na sedmi fakultách studuje 12 tisíc studentů.

„Každý rok k nám přijede ještě i řada zahraničních studentů – těch bývá ročně tisícovka. Buď se jedná o studenty dlouhodobé nebo krátkodobé. Máme hodně studentů ze Španělska, z Číny, Indie, ale i z exotičtějších destinací,“ říká mluvčí univerzity Petra Halíková.

Podle ní jsou dnes největšími přednostmi vysoké školy superpočítačové centrum nebo centrum 3D tisku.