Vysokým školám chybí jistota při strategickém plánování, říká rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký

23. říjen 2023

Dlouhodobé podfinancování vysokého školství v Česku má negativní dopad na kvalitu výuky i výzkumu. Jak se s touto situací vypořádávají české univerzity? Jak složité je za dnešních podmínek udržet na univerzitách mladé perspektivní pracovníky? Pozvání do pořadu k Věci přijal rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký.

Ostravská univerzita patří mezi středně velké univerzity. Má šest fakult, jeden vysokoškolský ústav. Aktuálně má univerzita 9700 studentů a 1500 zaměstnanců. Letos škola pracuje s rozpočtem ve výši 1,7 miliardy korun, z toho prostředky z ministerstva školství tvoří 840 milionů korun, zbytek tvoří podpora především na rozvojové výzkumné projekty, prostředky získané z operačních programů a územně správních celků (podpora města nebo kraje).

Pane rektore, v poslední době jsme svědky dynamického rozvoje Ostravské univerzity, tedy aspoň navenek z našeho laického pohledu. Vidíme stavby, otevírají se nové budovy, rekonstruují se starší. Zároveň jsme svědky toho, že české vysoké školství je dlouhodobě podfinancované. Zkusme si tedy rozvrhnout ty zdroje financování ve vztahu k jednotlivým nákladům...

Začnu obecným tvrzením pro pochopení těch souvislostí, a to, že ty stavby, které jste zmínil a nejviditelnější je určitě City Campus na Černé louce v hodnotě přes více než miliardu korun, tak jsou financovány z operačního programu spravedlivá transformace. Ten se týká strukturálně postižených regionů nebo uhelných regionů, chcete-li v ČR. A ty jsou tři. Vedle Moravskoslezského se jedná také o Ústecký a Karlovarský kraj. A to jsou tedy účelově vázané prostředky, které samozřejmě jdou do stavby. Takže jsem moc rád, že ta stavba na Černé louce dělá dobré jméno nejenom Ostravské univerzitě, ale i městu a snad i kraji, které nám v tom také výrazně pomohly.

Čtěte také

Pokud mám být konkrétní, co se týče těch zdrojů, ze kterých jsme financování, tak z dotace ministerstva školství jsou financovány především osobní náklady (mzdy – pozn. red.) ve výši cca 60 a 65 procent. A dále samozřejmě peníze, které jdou do investic, tak jsou zpravidla financovány z jiných prostředků. Já jsem zmínil teď ty operační programy, v tuto chvíli je významný také operační programy Jan Ámos Komenský. A zároveň v tuto chvíli čekáme na verdikt ministerstva školství, kde jsme zažádali o dotaci na dostavbu a rekonstrukci vysokoškolských kolejí Jana Opletala na Hladnově ve Slezské Ostravě. Na toto rozhodnutí netrpělivě čekáme, protože ty koleje opravdu potřebují modernizaci.

Rektor Ostravské univerzity Petr Kopecký (vlevo) a moderátor pořadu K věci Vladimír Šmehlík

Jak je pro vás složité získávat různé dotace, granty a financovat rozvoj univerzity?

Když to hodně zjednoduším, prostředky, které nám plynou z ministerstva, se rozdělují na tzv. institucionální, to jsou ty garantované, řekněme, že se jedná o tu stabilizační složku a ta je ve výši 49 procent celkového rozpočtu. A ta druhá část je tzv. účelová. To jsou právě ty granty, granty a projekty. To, co v tom českém kontextu je trochu jinak než v mnoha jiných zemích evropských, je, že ta institucionální složka je nižší, a to nám trošku činí problémy při dlouhodobém plánování a strategickém plánování.

Čtěte také

Takže jedna z těch věcí, která se ze strany České konference rektorů směrem k ministerstvu ozývá pravidelně ve formě usnesení, je jakýsi apel na vytvoření závazného střednědobého rozpočtového výhledu pro vysoké školy, které nám umožní právě to dlouhodobé plánování a větší předvídatelnost a zvýšení té institucionální složky, tedy té jisté stabilizující oproti té účelové, která je nejistá. Je to proměnná, jsou to věci, které jako musíme soutěžit s nejistým výsledkem. Takže takto takto ta situace stojí.

Co se týče podpory města Ostravy, případně kraje, lze říct, že je to pro univerzitu dobrý partner?

Je to dobrý partner. Jak město tak kraj s námi spolupracují úzce a myslím si, že ta spolupráce je nastavená velmi dobře a je nadstandardně dobrá.

 

Jak jsou odměňováni vysokoškolští pedagogové a vydělají si méně než v soukromé sféře? Jak moc se do rozpočtu podepisuje inflace? A kam by se chtěla Ostravská univerzita ubírat v příštích deseti letech? I to uslyšíte v rozhovoru s rektorem Petrem Kopeckým v publicistickém pořadu K věci.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.