Vyučený truhlář Antonín Petrof poprvé viděl klavír u regenschoriho. Zamiloval si ho a postupně vybudoval továrnu
Sláva klavírů této značky sahá do celého světa, hrají na ně klasici i jazzmani. Základy dal úspěšné továrně Antonín Petrof.
Vyučený truhlář prý klavír poprvé viděl u místního regenschoriho a hned si tento nástroj zamiloval. Rozhodl se, že se je naučí stavět. V českých zemích tou dobou žádný výrobce klavírů nebyl a musely se složitě dopravovat až z Vídně, proto se Antonín rozhodl vyrazit do učení právě tam.
Po návratu domů do Hradce Králové postavil svůj první koncertní klavír vybavený takzvanou vídeňskou mechanikou. Psal se rok 1864. Vzápětí přeměnil otcovu truhlářskou dílnu na dílnu klavírnickou.
K prvnímu nástroji zanedlouho přibyly další a z malé dílny vyrostla továrna. Klavíry pana Petrofa začaly sbírat ceny v různých soutěžích a měly úspěch také v zahraničí. Pochvalovali si je i na císařském dvoře a firma se stala c. a k. dvorním dodavatelem.
„Antonín Petrof – továrna na piana“ se stala největším výrobcem klavírů v Rakousku-Uhersku. Jak šel čas, firmu převzali Antonínovi potomci. Ti po mnohých peripetiích stojí v jejím čele dodnes.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
