Za Rudolfa II. Praha vzkvétala. Konec jeho panování byl poznamenán duševní chorobou
Rudolf II. byl nejstarším synem císaře Maxmiliána II. Habsburského. Dětství strávil spolu s bratrem Matyášem ve Španělsku, kde si osvojil společenské a politické dovednosti hodné následníka trůnu a získal rozsáhlé vzdělání.
Ve dvaceti letech byl korunován uherským králem, o tři roky později mu Vilém z Rožmberka vložil na hlavu korunu českou. Nedlouho na to byl korunován i římským císařem. Bylo nutné, aby s Rudolfovým nástupem na trůn souhlasili i čeští stavové, a tak mladý panovník musel slíbit, že se naučí česky a bude setrvávat v Praze.
Rudolf II. si Prahu velmi oblíbil. Za jeho vlády město vzkvétalo, stalo se centrem evropské politiky a významným střediskem vědeckého a uměleckého života. Rudolfova sběratelská vášeň je proslulá. Konec jeho panování byl poznamenán duševní chorobou, způsobenou patrně kombinací maniodepresivní psychózy a progresívní paralýzy. K dobrému rozpoložení nepřispívalo ani to, že císař zatím nezplodil žádného legitimního potomka.
Rudolf se čím dál víc uzavíral do samoty, naslouchal jen alchymistům a umělcům, a dokonce se pokusil o sebevraždu. Nakonec byl donucen k abdikaci a na jeho místo usedl jeho bratr Matyáš. Rudolf pak zůstal na Pražském hradě až do své smrti 20. ledna roku 1612.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
