Za vznikem opery o lišce Bystroušce stojí hlasitý smích služebné Leoše Janáčka
Hlasitý smích služebné, tak ten stál trochu zjednodušeně řečeno u zrodu slavné opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky. Svoji premiéru měla v roce 1924. Čemu se hospodyně smála a jak Janáček reagoval? I to ukazuje výstava v Hukvaldech.
S podrobnostmi o vzniku opery Leoše Janáčky Příhody lišky Bystroušky seznamuje návštěvníky výstava v rodném domě Leoše Janáčka v Hukvaldech (dnes je tam informační centrum). Slavná opera je jedním z nejhranějších děl skladatele jak v českých divadlech, tak i na zahraničních scénách. Na jejím začátku přitom stály kreslené příběhy o nezbedné lišce, které Janáček uviděl v novinách.
„Na začátku byl Stanislav Lolek, který na základě vyprávění hanáckého fořta Augustýnka Kořínka začal malovat příběhy o nezbedné lišce. Kresby spolu s textem začaly vycházet v Lidových novinách. Text tvořil Rudolf Těsnohlídek. A protože Leoš Janáček byl pravidelným odběratelem Lidových novin, tak se příběhy dostaly i k němu,“ říká autor výstavy Miroslav Bitter.
Podle informace, kterou má autor výstavy k dispozici, se příběhy lišky dostaly k Janáčkovi přes jeho služebnou. Měl to být její smích, který hudebního skladatele vyrušil, a ten si ji nechal zavolat, aby zjistil, čemu se tak směje. „Janáček se nad tím jen tak letmo pozastavil, ale už v té době začala vznikat či uzrávat ta myšlenka, že by na tento příběh mohl zkomponovat operu,“ vysvětluje Bitter.
O Janáčkovi je známo, že měl velmi blízký vztah k přírodě. Dost ostře vnímal veškeré zvuky zvířat, ptáků... Na výstavě tak třeba najdete ukázku, jak zaznamenal zvuk veverky nebo bzukot včely. Ale samozřejmě i partitury už hotového díla a spoustu dalších zajímavostí a podrobností.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
