Zadržet co nejvíce vody přímo ve městě se snaží v Kopřivnici. Radnice reaguje na sucho

Radnice plánuje třeba stavbu zachytávacích nádrží na dešťovou vodu. Jako první už ale nechalo město postavit dvě parkoviště s propustným povrchem. Třetí otevírají právě dnes.

Nová odstavná plocha na okraji sídliště Sever je už na první pohled zvláštní. Auta tady totiž místo po asfaltu jezdí po betonových dlaždicích, mezi kterými jsou ale dvoucentimetrové mezery vyplněné kamínky. No a stejné kamínky v plastových rámech jsou taky na místech, kde auta přímo parkují. Nicméně to nejzajímavější vidět není, skrývá se to právě pod námi.

„Z tohoto parkoviště voda dešťová není svedena do kanalizace, protože pod celou tou plochou parkoviště je takový velký zasakovací objekt, který je až 7 metrů hluboký. A voda, která z toho parkoviště stéká, se zasákne do té nádrže. A potom postupně vsakuje do země,“ vysvětluje vedoucí odboru rozvoje města Jiří Štěpán.

A další příklad. Jeden z místních potůčků až dosud teče do kanalizace. Město ho chce napojit na retenční nádrž v areálu letního stadionu. „Tu vodu potom využívat ať už na kropení zeleně, případně na kropení dráhy pro plochou dráhu, na které se více práší,“ dodává Štěpán.

Zalévat zachycenou dešťovkou plánuje kopřivnická radnice taky v centru, které začne napřesrok přestavovat. Klíčovou je přitom adaptační strategie na změnu klimatu s celou sérií navržených kroků. Letos k ní navíc přibyla analýza zranitelnosti města. „Kdy jsme posoudili, které jevy jako vedro, extrémní vítr, sucho a podobně mohou působit na město, na občany a jaká opatření bychom už měli konkrétně dělat,“ říká vedoucí odboru životního prostředí Hynek Rulíšek.

Nové parkoviště má propustný povrch a pod tím velkou nádrž na dešťovou vodu

Krajinný ekolog Ivan Bartoš vítá jakékoliv kroky, které pomůžou hlavně zadržet vodu. Má ale za to, že začít se má už ve volné krajině. Obce podle něj neumí dobře pracovat s pozemkovými úpravami, které mají mimo jiné zlepšit ekologickou stabilitu území. „Mělo by vzniknout to, co tam v té krajině bylo původně, to znamená síť drobných vodních toků, mokřadů, pramenišť, které jsou dnes staženy v trubkách nebo zaorány a zaorávány pořád dokola,“ upozorňuje.

Podle Hynka Rulíška z kopřivnické radnice ale úřady často narážejí na nezájem nebo odmítání majitelů pozemků.

Spustit audio
autor: Michal Polášek

Související