Zahradnictví v Kuníně má partu pomocníků. Mezi nimi najdete taky autisty. Jak se jim v praxi daří?

„Tady Katka drží v ruce rýč, vedle už je připravená Pavla, která má úplně jiný typ rýče, protože i to je součástí jejich odborného výcviku – aby zjistily, že mají k dispozici různé pracovní nářadí,“ popisuje Bronislav Novosad z kunínského zahradnictví.

Právě uděluje pokyny týmu pracantů. Jsou to vlastně učni, žáci středního odborného učiliště a praktické školy v Novém Jičíně. „Vždy ráno si uděláme takovou krátkou poradu, kdy si rozdělíme, co budeme ten den dělat,“ dodává Novosad.

Mezitím přichází paní mistrová a směřuje Pavlu k rytí. „Holky dnes pracují v jedné skupině. Pavlínce začínám pomáhat s tím prvním řádkem, abych jí to vyznačila a ukázala, odkud kam bude rýt. Vytvoření toho prvního rygolu je vlastně úplně nejtěžší,“ vysvětluje mistrová Vlaďka Segeťová.

„Není to těžké, je to lehké jako facka. A bez práce nejsou koláče,“ odpovídá Pavla na otázku, jak je rytí těžké.

Pavla a Katka s rýči|foto: Petra Štrymplová

Učí se, jak správně chytit rýč a jak připravit macešky pro další výsadbu. Jejich hendikepu místní zahradníci rozumějí a pomáhají jim ho překonávat.

„Ta praxe jim dá mnohem víc než ta teorie. Tím, že mají hendikepy, tak vlastně ta praktická činnost je pro ně mnohem zajímavější a víc jim to utkví v hlavě. I v rukách,“ říká asistentka Jiřina Horutová.

Do kunínského zahradnictví vás za dalšími podrobnostmi zveme prostřednictvím našeho magazínu Křížem krajem. Poslouchejte Český rozhlas Ostrava po deváté hodině, po odvysílání pořadu zde najdete zvukový záznam - viz odkaz 'Přehrajte si celý příspěvek'.