Ždánice: Hvězdárna a vinárna, která maskuje protiatomový kryt
Chvíli to vypadalo, že čarokrásný region zvaný „Moravské Toskánsko“ astronomii příliš nepřeje. Ždánická hvězdárna totiž měla počátkem 21. století skutečně na kahánku. Díky nadšeným patriotům ale povstala jako fénix z popela a dnes má skvěle našlápnuto.
Její příběh se začal psát, podobně jako u mnoha jiných, v šedesátých letech minulého století. Oldřich Kotík, jeden z náměstků místní fabriky NAREX, díky své činorodosti, umocněné nezměrným nadšením do astronomie, dokázal v letech 1958 až 1965 postavit budovu se dvěma astronomickými kopulemi.
Aby se něco takového mohlo vůbec realizovat, používali budovatelé nejrůznější triky. Součástí budovy se stal protiatomový kryt „kamuflovaný“ jako příležitostná vinárna, sauna s bazénem, za který by se nemuselo stydět mnohonásobně větší město, zimní zahrada, kotelna na mazut nebo ubytovna pro čtyři desítky návštěvníků. To vše nejen pro místní, ale samozřejmě i obchodníky ze strojírenské firmy. Nechyběl přednáškový sál s promítačkou a v polovině sedmdesátých let dokonce na střeše vznikla kopule menšího planetária, která však nebyla vybavena projekčním zařízením.
V průběhu desetiletí se zde konala celá řada vzdělávacích akcí zaměřených především na výuku astronomie a proměnné hvězdy, díky kterým získala ždánická hvězdárna celostátní věhlas. V otočných kopulích se tehdy ukrývaly velmi zajímavé astronomické přístroje, mj. refraktor o průměru objektivu 20 centimetrů, koronograf na pozorování Slunce nebo schmidtova fotografická komora. Přívětivost lidí z kraje lahodného vína, ostré pálenky, jedinečného folkloru i úžasné přírody pak byla přímo pověstná.
Víte, že…
· Ždánickým lesem šly dějiny astronomie? Na druhém konci Ždánického lesa je totiž vesnice Heršpice u Slavkova a odkud zřejmě pochází slavný rod Herschelů. Původně se jmenovali Jelínkové, dodnes jsou v Heršpicích dva domky se zvonky tohoto jména. Tito Jelínkové nejdříve odešli do Drážďan, poněmčili své jméno na Hirschel (česky Jelínek), pak do Hannoveru, kde se narodil Friedrich Wilhelm Hirschel, jenž nakonec skončil v Anglii jako Frederick William Herschel (1736-1822). Ten byl skvělým hudebníkem, ale především objevitelem planety Uran a zakladatelem moderní stelární astronomie.
· Za zcela jasné oblohy 9. září 1831 kolem 15. hodiny a 30. minuty sledovala řada očitých svědků pád černého kamene o hmotnosti 3,8 kilogramu na bažinaté pole sedláka T. Otrhálka z Vnorov, nedaleko Veselí nad Moravou. Událost doprovázela mohutná detonace, kamenný meteorit se zřítil vedle dvojice na poli pracujících žen (po dopadu byl nápadně teplý). Nalezený exemplář putoval do sbírek Muzea přírodní historie ve Vídni.
Po roce 2003 bohužel hvězdárna vystřídala několik majitelů, z nichž zejména ten poslední byl velmi nesolidní a nebyl schopen zajistit ani základní údržbu. Veškeré zpeněžitelné vybavení bylo rozprodáno a budova se rychle měnila v ruinu. Za sekundu dvanáct zasáhlo město Ždánice, které ji s pomocí mnoha dalších vdechlo nový život.
Ždánická hvězdárna a planetárium Oldřicha Kotíka je dnes vybavena nejen špičkovými dalekohledy a digitálním planetáriem s kopulí o průměru 8 metrů s místy pro více než čtyři desítky návštěvníků, ale především se o ni starají úžasní lidé.
Ten největší poklad se rozprostírá nad budovu, kde se klene na středoevropské poměry stále ještě tmavá obloha. Ždánice totiž obklopují kopce, které stíní světlo vzdálených měst. Hvězdárna sice leží na okraji města, její představitelé ale investují do pouličního osvětlení, které je přívětivé k přírodě a nezvyšuje tak úroveň světelného znečištění. Proto je odtud pořád ještě patrná Mléčná dráha a hvězdy slabé jen 5,5 magnitudy. Tedy až pětkrát slabší než i za těch nejlepších podmínek viditelné třeba z Brna.
Ke komentovanému pozorování noční oblohy ždáničtí používají celou řadu dalekohledů, ten největší má průměr zrcadlového objektivu 40 centimetrů. Pohled do nebeských dálek je to jedinečný – nadýchané mlhoviny, kde se rodí nebo zanikají hvězdy, zde uvidí i naprostý laik. Ostatně ze stejného důvodu do jedné z kopulí umístila Masarykova univerzita v Brně dalekohled s průměrem objektivu 80 centimetrů, který je největším na Moravě. Ovládat je lze z libovolného místa na světě, nemusí u něj být živáčka. Využíván je zejména k odborným pozorováním a také slouží pro studenty brněnské astrofyziky.
Vrkot pohonů jednotlivých dalekohledů, libozvučné skřípání kopulí a milé úsměvy zdejších hvězdopravců jsou příslibem, že tohle místo zaslíbené astronomii stojí za to navštívit. Určitě nebudete zklamáni.
Kam na výlet
Kyjov
Na radnici v Kyjově je zazděn „loket“, dnes již nepoužívaná jednotka délky (77,6 cm). Sloužil k porovnávání s měřidly místních trhovců, kteří prodávali na přilehlém náměstí. Historické studie naznačují, je zde od 17. století, kdy byl o něco delší, aby korespondoval s tzv. moravským loktem. Kolem roku 1758 byl dle patentu Marie Terezie zkrácen na tzv. dolnorakouský loket. Ten platil až do roku 1875, kdy Rakousko-Uhersko začalo měřit v metrech. V České republice je dochováno jen 16 takových etalonů délky.
Velehrad
Na klášterní budově na Velehradě jsou troje sluneční hodiny s tzv. kalendáriem. V latinském nápisu IN MEDIA EXORTVS SOL VALLE EX AXE REFVLCET (Slunce vyšlé uprostřed údolí září z nebeské klenby) je zřejmě ukrytý rok jejich vzniku 1746.
Moravská Sahara
Nedaleko Bzence najdete rezervaci Váté písky, které vytvořila řeka Morava. Místy jsou přesypy jemného písku vysoké až 30 metrů. Přírodní památka zahrnuje úzké území podél železniční trati, protože právě jen tam zůstaly duny nezalesněné. Vše vám názorně vysvětlí osmikilometrová naučná stezka.
Hvězdárna ve Veselí nad Moravou
Od roku 1960 se nachází na břehu Baťova kanálu, kousek od přístaviště. Přístup k ní je ale poněkud omezený.
Muzeum naftového dobývání a geologie
Hodonínské muzeum dokumentuje, jak byl na přelomu 19. a 20. století v této oblasti objeven zemní plyn i ropa. Ve starých korytech Moravy se totiž pozorovaly vývěry olejnatých látek. Zásoby sice nejsou velké, avšak ropa je kvalitní, s nízkým obsahem síry a kovů. Vytěžená naleziště nyní slouží jako zásobníky dováženého plynu.
Památník 17. poledníku
V malém parčíku, před vlakovým nádražím v Bučovicích, narazíte na malou zeměpisnou zajímavost. Právě tudy prochází poledník 17° východní délky. Je zde vybudovaný i malý památníček. A přímo zde také staví autobus, kterým se můžete snadno dostat z Bučovic do Ždánic a na ždánickou hvězdárnu.
Související
-
Okno do nebe na Písečném vrchu
Dřív to byl ostrov v druhohorním moři. Dnes je tu hvězdárna, kterou chytrý architekt před nedávnem obložil dřevem a udělal z ní romantické místo s výhledem nejen na hvězdy.
-
Kosmická hlídka na jihočeské Kleti
Observatoř kousek od vrcholu hory Kleť u Českého Krumlova jsou součástí obrany Země. Astronomové zde zpřesňují dráhy těles, které se mohly srazit s naší planetou.
-
Ze dna ostravské šachty až na okraj viditelného vesmíru
Ostrava je ideální na pokus, o kterém přemýšlel už řecký filozof a přírodověděc Aristoteles. Lze ze dna studně, komínu nebo těžební jámy pozorovat hvězdy na denní obloze?
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Banka nám hrozí insolvencí, přiznává místostarosta Sokola a zdůrazňuje: Úvěr jsme nepotřebovali
-
Postsovětským Orientem. Jak se vyznat ve Střední Asii?
-
Saharský prach přichází v poslední dekádě do Česka častěji. V neděli je ale vysoko, popisuje meteorolog
-
Minulé eurovolby byl každý buď gangster, nebo ruský poskok. Bulharsko se ale poevropšťuje, říká politolog
