Železná opona bránila volnému pohybu lidí, zboží i informací. Její pád přišel v roce 1989
„Od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu se nad Evropou snesla železná opona.“ Tuto větu pronesl ve slavném Fultonském projevu na jaře 1946 Winston Churchill.
Pojmenoval tak rozdělení kontinentu na dvě sféry vlivu. Tehdy šlo ještě o zjednodušující metaforu, ovšem brzy získala železná opona skutečnou podobu.
Západní státy založené na demokracii a země východního bloku ovládané totalitou Sovětského svazu začaly oddělovat zdi, ostnaté dráty, ploty nabité elektřinou a minová pole.
Volnému pohybu lidí, zboží a informací nebránila jen tato hmatatelná bariéra, ale i systém politických a ekonomických omezení. Na našem území se železná opona začala budovat po převzetí moci komunisty v roce 1948 a neprostupně uzavřela hranice s tehdejším Západním Německem a Rakouskem.
Pád železné opony přišel v roce 1989 a jeho největším symbolem bylo zbourání berlínské zdi. V Československu pak bylo zlomovým okamžikem přestřižení ostnatých drátů, čehož se osobně ujal nový ministr zahraničí Jiří Dienstbier.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
