Zemřel valašský zpěvák lidových písní Josef Laža. Připomeňte si s námi jeho tvorbu

16. listopad 2020

Ve věku 81 let v sobotu ráno zemřel Josef Laža. Nezaměnitelný hlas a široký repertoár legendárního zpěváka jsou nespornými etalony mužského lidového zpívání v oblasti Moravského Valašska.

O úmrtí valašského zpěváka Český rozhlas Ostrava informoval folklorista a rozhlasový redaktor Jan Rokyta. Dodal, že poslední rozloučení s Josefem Lažou ae uskuteční v nejužším rodinném kruhu v pátek 20. listopadu ve Vsetíně. „Pro kondolence a květinové dary může veřejnost využít pietního místa, které se ode dneška nachazí v blízkosti obecního úřadu města Vsetín, tedy v centru Vsetína," upřesnil Rokyta.

Josef Laža, rodák z Leskovce u Vsetína, spolupracoval s cimbálovými muzikami Antonína Sousedíka, Jaroslava Čecha, Kyčera, Vsacan, Jasénka, Kašava, Soláň a Vonica.V šedesátých letech se začala dlouholetá spolupráce Josefa Laži s Janem Rokytou a Cimbálovou muzikou TECHNIK, s nimiž natočil v Českém rozhlasu Ostrava více než 200 valašských lidových písní.

„Josef Laža byl také pravidelným pěveckým hostem valašských dechových hudeb Polančanka, Kotáranka a Beskydská muzika. Svým celoživotním pěveckým dílem patří Josef Laža k nejvýznamnějším osobnostem moravské folklorní scény,“ uvedl Rokyta.

Podívejte se na video Naši folklorní jubilanti. Právě v tomto speciálním pořadu z cyklu Zpěvem k srdci byl Josef Laža letos v červnu hostem.

Josef Laža

11. 11. 1939 Leskovec u Vsetína – 14. 11. 2020 Vsetín

Josef Laža se narodil na svatomartinský den, 11. listopadu 1939 v Leskovci u Vsetína. Základní školu navštěvoval v sousední dědině Valašská Polanka, kde byl jeho učitelem hudební výchovy Antonín Sousedík – významný hybatel poválečného folklorního hnutí na Valašsku. Právě on začlenil mladého Josefa do nově vznikajícího dětského folklorního souboru, vštípil mu celoživotní lásku k lidovému umění a zásadním způsobem ovlivnil jeho celoživotní folklorní dráhu.

Na počátku 50. let se Josef Laža v mládežnickém věku aktivně zapojil do folklorního dění na Vsetíně: stal se členem folklorních souborů Kyčeta, Vsacan a Vsacká pětka. Jeho prvními vzory a učiteli byli významní vsetínští muzikanti klarinetista Slávek Tilscher, houslista Ludvík Schmidt, cimbalista Josef Michálek a lidový vypravěč a znalec valašského nářečí „strýc“ Alois Cepek. V tomto období se Josef Laža profiluje nejen jako zpěvák, ale také jako tanečník a muzikant (houslový kontráš). Ve výše zmíněných souborech vystupoval Josef Laža nejen jako sólový zpěvák, ale i v duetu se svou pozdější celoživotní pěveckou partnerkou Jarmilou Šulákovou.

Byl nesmírně učenlivý a učení chtivý, při práci ve studiu byl vůbec nejlepší. Asi nebyl tak starozákonně valašský jako Zdeněk Kašpar, ovšem zasáhl svým zpěvem daleko obecnější spektrum posluchačů a diváků. Vytvořil prototyp zpěvu, který má charakter obecné valašskosti: stylová pravdivost, přesná intonace, vzorné nářečí a širokospektrální dosah na publikum jej v osmdesátých a na kraji devadesátých let postavili na roveň nejvýraznějším jménům moravské folklorní obce.
Cimbálová muzika Technik stvořila Josefa Lažu, Josef Laža velkým podílem spolutvořil Technik.

Jan Rokyta (2008)

V polovině 60. let se započala pravidelná a téměř 50 let trvající spolupráce Josefa Laži s Cimbálovou muzikou Technik Ostrava a s jejím uměleckým vedoucím Janem Rokytou. Vedle mnohých koncertů na folklorních festivalech doma i v zahraničí a pravidelných vystoupeních pro Československou televizi se už v roce 1968 Josef Laža několika snímky podílel na první dlouhohrající desce výše zmíněné ostravské kapely. Léta 1974 až 1994 byla nejen ve znamení intenzivního nahrávání folklorních snímků v Československém rozhlasu Ostrava, ale znamenala rovněž vrcholné období pěvecké kariéry Josefa Laži. Jeho pevný, zvučný a verzatilní hlas osciluje od barytonových poloh tónu „C“ až po svítivé tenorové „G“ a vládne nejen mimořádným tónovým rozsahem více než půldruhé oktávy, ale především širokou škálou barev, stylů a nálad. Během dvaceti let „zlatého věku“ folklorní rozhlasové prvovýroby natočil Josef Laža s Cimbálovou muzikou Technik Ostrava (případně s komorním doprovodem cimbálu a melodickou linkou klarinetu, píšťalek či violoncella) na dvě stovky valašských písní: od táhlých milostných přes vojenské, zbojnické a baladické až po nápěvy ke dvoudobým párovým točivým tancům točená, valaská, gúlaná a zvŕtaný, jakož i nápěvy ke třídobému točivému tanci valaský (starodávný). V 80. letech se rovněž započala významná spolupráce se zlínskou Cimbálovou muzikou Kašava s primášem Antonínem Bařinkou, s níž Josef Laža zvěčnil především repertoár jižního Valašska. Až do počátku nového milénia byl Josef Laža častým pěveckým hostem dalších významných valašských cimbálových muzik (například Jasénka či Soláň). V roce 2005 mu byl udělen titul čestného občana města Vsetína.

Hlas a repertoár Josefa Laži jsou etalonem mužského lidového zpívání na Valašsku. Svým celoživotním pěveckým dílem patří Josef Laža k nejvýznamnějším osobnostem novodobého folklorismu nejen na Valašsku, ale i v celé České republice.

autor: tif

Související

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.