Chceme utnout komunikaci mezi metastázemi a nádorem, říká buněčný biolog Jan Brábek

12. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Brábek

Buněčný biolog Jan Brábek je nazývaný i krotitelem metastáz: „Naše laboratoř se vývojem dlouho zabývá a metastáze jsou tou největší hrozbou. Snažíme se přijít na to, aby se nevytvářely, a jsme na dobré cestě.“

Český vědec Jan Brábek dostal už dvě ocenění za boj proti rakovině. „Snažíme se přijít na to, kdy metastáze z nádoru začnou vylézat, tomu se říká invazivita nádorových buněk,“ upřesňuje biolog, který pracuje v mezinárodním výzkumném centru Biocev. Metastázování je zodpovědné za 90 % úmrtí na pevné nádory. Výzkum je tedy zcela zásadní a mohl by změnit léčbu nádorů.

V současné době už existují látky, které mohou snížit metastázování. „Z různých důvodů si ale nemůžeme troufnout pacientovi poradit, co by nejlépe zabralo. Zatím zkoušíme na experimentálních zvířatech,“ vysvětluje Jan Brábek. Délka fáze klinických testů záleží na tom, jestli se jedná o nové látky. „V takovém případě se bavíme o období 10 až 12 let a testování stojí půl miliardy až jednu milardu dolarů. Kratší cesta je použití léků, které jsou už schválené, ale to není tak ekonomicky zajímavé pro farmaceutické firmy.“

Komunikace mezi metastázemi a nádorem

U metastáz nemusí být rozhodující ani místo, kde se nachází. „To, co zabíjí pacienta, je spíš souhra a komunikace mezi ložisky a primárním nádorem. Mohou si vyměňovat buňky, vylučují různé signály, mohou mezi sebou přecházet a ovlivňují chování celého těla. A my se snažíme tuto komunikaci utnout,“ vysvětluje vědec.

Komunikaci s okolním mikroprostředím studují na modelu melanomových, tedy zhoubných, buněk a sledují, jak ovlivňují vývoj nádoru. „Nádory jsou spíš než buněčné onemocnění, onemocnění tkáňové. Je to zvrhlý vývoj tkáně, která je nějakým způsobem narušena.“ Spolupracují i s klinickými onkology a testují už schválené léky, u kterých je naděje, by měly metastatické účinky už v horizontu dvou tří let. „Zatím je těžké předvídat, kolik lidí by se tím zachránilo, ale úmrtnost by se snížila a pacient by mohl žít mnohem déle.“

Za důležité odvětví výzkumu považuje i léčbu kmenovými buňkami, avšak v současné době by byl k aplikaci obezřetný. „Zatím byly udělané velmi dílčí pokroky. Na zvířecích modelech se podařilo vylepšit průběh některých velmi vážných onemocnění, ale výsledky lze očekávat až v horizontu mnoha let. Této léčbě věřím, ale důrazně doporučuju se poradit se svým lékařem a následným odborníkem.“

Revoluci může způsobit migrastatická léčba

Vlajkovou lodí jejich výzkumného týmu je návrh konceptu migrastatické léčby, která zabraňuje buňkám v pohybu a metastázování. Tím se zásadně liší od cytostatické léčby, která brání růstu a dělení buněk. „Je to úplně nový pilíř protinádorové terapie, vedle chemoterapie či radioterapie a dalších dostupných metod. Léčba by doplňovala cytostatickou terapii.“

Úspěchy českých vědců jsou nesporné a rozhodně si nezadají s vyspělejšími laboratořemi. „Chudí příbuzní už nejsme, vznikly velké evropské infrastruktury. Naše zázemí obdivují i vědci ze západní Evropy nebo Spojených států.“

Řada vědců se také zapojila do pomoci proti covidu-19. Jakou to má vazbu na tento výzkum? Doporučil by nám pan docent očkování? V rozhovoru u Xavera také prozradil, co si myslí o ruské vakcíně Sputnik.

Spustit audio