Chráněná krajinná oblast Jeseníky slaví kulatiny. Vznikla přesně před 50 lety
Jeseníky ukrývají řadu přírodních, kulturních i technických pokladů. Nejcennější lokality jsou už 50 let součástí chráněné krajinné oblasti. Například Velkou kotlinu označují přírodovědci za botanickou zahradu Jeseníků. Některé tamní druhy rostlin nikde jinde na světě nerostou.
Kombinace jedinečných fenoménů jako je alpinské bezlesí s celou řadou vzácných a ohrožených rostlin, horské smrčiny podobné pralesům či rašeliniště – to jsou hlavní důvody, které před 50 lety vedly ke vzniku CHKO Jeseníky. Její správa se usadila v Malé Morávce, v budově po bývalé pekárně.
Chráněná krajinná oblast Beskydy slaví 45. výročí od svého založení
Beskydy jsou největší, státem chráněnou oblastí u nás. Téměř tři čtvrtiny její rozlohy tvoří lesy a patří k turisticky nejatraktivnějším lokalitám v zemi. Právě velký pohyb lidí a růst obcí je podle ochránců přírody největší hrozbou, které Beskydy momentálně čelí.
„Měla svoje kouzlo, protože vždycky ráno, když jsme přišli do práce, jsme museli topit uhlím, takže se tam často po chodbě valil dým,“ vzpomíná s úsměvem Michal Ulrych, který začal ve Správě CHKO pracovat v roce 1995. Narozdíl od svých kolegů ale trávil většinu času venku, na kopcích.
Po pár letech se sídlo správy přemístilo do Jeseníku. Zájem ochrany přírody ale zůstal stejný. A trvá dodnes. I když se v průběhu půl století krajina v některých místech pohoří podle vedoucího Správy CHKO Petra Šaje zcela zásadně změnila. Příkladem je vysílač na hoře Praděd, přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně a některá lyžařská centra. „Určitě tam byly snahy tyto činnosti omezit, ale byly to stavby v podstatě ve veřejném zájmu,“ říká.
Mění se i sama příroda. V nejvyšších partiích například slábne populace některých vzácných rostlin a živočichů. „Je potřeba aspoň v některých malých lokalitách aktivně zasahovat, abychom ty druhy udrželi nebo podpořili. Návštěvníci si mohou všimnout, že na několika místech byla obnovena pastva, ať je to skot nebo ovce v okolí Ovčárny. Na dalších místech jsme přikročili k tomu, že na části bezlesí vysíkáme alpinské trávníky, borůvčí a zkoušíme strhávat drn,“ popisuje botanik Jindřich Chlapek.
Cenné horské smrčiny zase začíná více atakovat i kůrovec. „Staří revírníci říkali, že před dvaceti lety v horských polohách kůrovce vůbec neřešili. V dnešní době se i tam lýkožrout objeví a vytváří ohniska,“ dodává botanik. Ochranáři přírody proto společně s lesníky hledají šetrné způsoby, jak zabránit, aby se škůdce dramaticky nešířil dál.
Související
-
S Michalem Klimešem o přeceňování sil a práci horských záchranářů
Hory v našem regionu jsou doslova zavaleny sněhem. Například na jesenickém Červenohorském sedle, kde sněžilo celý víkend, je ho přes metr.
-
Celou geologii Jeseníků na jednom místě najdete v Karlově...
Pro někoho je to pouze příjemná procházka mezi balvany, pro jiného doslova ráj. Zejména pro geology, protože na jednom místě pod širým nebem mají celé Jeseníky jako...
-
Žít v zimě na hřebeni Jeseníků nad Malým kotlem nedokázal ani odhodlaný mnich
Horský hřeben mezi Ovčárnou a Skřítkem je dnes poměrně frekventovaný díky běžkařům a turistům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
