Co a jak se u nás pěstovalo na konci 19. století? Uvidíte v zahrádce Kotulovy dřevěnky
Kotulova dřevěnka, která byla až donedávna obývána hospodáři, je skryta v Havířově, mezi paneláky. Dnes o celý areál, včetně zahrádky a malého políčka, pečuje Muzeum Těšínska.
Kotulova dřevěnka v Havířově je stará více než 200 let
Kuchyně a dvě jizby. S takovým bydlením si kdysi bohatě vystačila i rodina s deseti dětmi. Právě taková žila v Kotulově dřevěnce, jedné z nejstarších dochovaných lidových staveb na Těšínsku.
Kotulova dřevěnka v Havířově-Bludovicích byla postavena v roce 1781, a je posledním dokladem původní zástavby na území dnešního Havířova. Je dokladem toho, jak se žilo na přelomu 19. a 20. století ve střední části Těšínského Slezska, v době, pro kterou bylo charakteristické tzv. kovozemědělské hospodaření.
Co pěstovali na zahrádce Kotulovi, poslední majitelé dřevěnky, které si ještě pamatují obyvatelé okolních paneláků? Vydali jsme se zjistit přímo na místo za průvodci Muzea Těšínska Soňou Kavanovou a Miroslavem Nedbalem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
