Co a jak se u nás pěstovalo na konci 19. století? Uvidíte v zahrádce Kotulovy dřevěnky
Kotulova dřevěnka, která byla až donedávna obývána hospodáři, je skryta v Havířově, mezi paneláky. Dnes o celý areál, včetně zahrádky a malého políčka, pečuje Muzeum Těšínska.
Kotulova dřevěnka v Havířově je stará více než 200 let

Kuchyně a dvě jizby. S takovým bydlením si kdysi bohatě vystačila i rodina s deseti dětmi. Právě taková žila v Kotulově dřevěnce, jedné z nejstarších dochovaných lidových staveb na Těšínsku.
Kotulova dřevěnka v Havířově-Bludovicích byla postavena v roce 1781, a je posledním dokladem původní zástavby na území dnešního Havířova. Je dokladem toho, jak se žilo na přelomu 19. a 20. století ve střední části Těšínského Slezska, v době, pro kterou bylo charakteristické tzv. kovozemědělské hospodaření.
Co pěstovali na zahrádce Kotulovi, poslední majitelé dřevěnky, které si ještě pamatují obyvatelé okolních paneláků? Vydali jsme se zjistit přímo na místo za průvodci Muzea Těšínska Soňou Kavanovou a Miroslavem Nedbalem.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.