Do kraje se vrátil další, kdysi pro oblast běžný ‚větroněk‘
Krajina Frýdeckomístecka a Těšínska byla na počátku minulého století plná malých větrných mlýnků takzvaných větroňků. Přestaly se používat před druhou světovou válkou. Jeden takový nabízí cyklistům i turistům k zajímavému výletu obec Řepiště.
Malé Větrné mlýnky s turbínou se v České republice vyskytovaly pouze na polích a mezích v oblasti mezi Ostravou, Frýdkem-Místkem a Českým Těšínem. Pro svou potřebu si je kopírovali a stavěli sedláci a mlýnky sloužily hlavně pro šrotování obilí, ale i mletí mouky.
Začátkem 20. století byla většina obyvatel zaměstnána v dolech či hutích a navíc měla i menší zemědělské hospodářství. Aby nemuseli platit za mletí ve mlýně, stavěli si větroňky.
Byly to malé dřevěné budky o rozměrech asi dvakrát tři metry a výšce asi rovněž do tří metrů. Ze střechy vyčníval jednoduchý kovový stožár, na němž bylo umístěno větrné kolo s plechovými lopatkami. Samotné mlecí zařízení se skládalo z pískovcových kamenů.
Přesnou repliku takového větrného mlýnku vybavenou původním mlecím zařízením můžete od minulého týdne vidět v obci Řepiště na Frýdeckomístecku, kam jsme se prostřednictvím magazínu Křížem krajem vypravili za starostou Rostislavem Kožušníkem. Ten se netají tím, že pochází ze zemědělské rodiny, která jeden takový mlýnek donedávna vlastnila, než se časem rozpadl a zmizel tak ze světa.
Podobný osud potkal drtivou většinu mlýnků. Z mezí se začaly ztrácet po druhé světové válce. Už je nikdo nepotřeboval, možná jenom jako boudu na staré harampádí.
Více se o malých větrných mlýnech dovíte poslechem přiloženého audio souboru (viz 'Přehrajte si celý příspěvek' v úvodu článku). Tento i další záznamy pořadu pak najdete v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
