Endoskopického vyšetření se v dnešní době nemusíme bát, říká gastroenterolog Marek Beneš
Marek Beneš pracuje jako gastroenterolog Kliniky hepatogastroenterologie Transplantcentra Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Nastoupil tam do týmu profesora Julia Špičáka hned po studiu medicíny. Xaverovi vysvětlil, že endoskopického vyšetření se v dnešní době pacienti už nemusí bát, endoskopy jsou modernější než před 20 lety. Na klinice se zabývají také bariatrickou léčbou obezity.
O svém oboru gastroenterolog Marek Beneš říká: „Baví mě proto, že to není pouhé sezení za počítačem a vypisování receptů, ale i manuální práce endoskopem. Vyšetření tímto přístrojem se lidé bojí úplně zbytečně. Současné endoskopy jsou mnohem modernější než před 20 lety a pacienti se nemusí obávat žádné bolesti. Dostanou injekci a probudí se až po samotném výkonu. V Japonsku dokonce už vymysleli endoskop, který se nestrká do úst, ale do nosu. Obchází se tím kořen jazyka, aby se pacient nedávil.“
Bariatrická léčba obezity
Při bariatrickém způsobu léčby obezity se endoskopicky překlene první část tenkého střeva, vloží se igelitová vložka nebo se laserem spálí nervové buňky, které ve stěně tenkého střeva jsou, a tím se střevo oslepí. Zmate se tak organismus, který už nedostává cukr.
„Začali jsme s tímto zákrokem jako první na světě a v současné době máme v programu 35 pacientů. Výkon trvá 20 minut a pacient může jít po výkonu už za hodinu domů. Jedná se o neinvazivní zákrok s velkým efektem. Jsme schopni pomoci například obézním pacientům s metabolickým problémem. Klesne jim cukr, aby z léků na cukrovku nemuseli přejít na inzulín,“ vysvětluje Beneš.
Nové metody se zkouší na prasatech, při operacích nesmí zvířata trpět
Na klinice se nejčastěji léčí pacienti s cirhózou jater. Pracoviště se specializuje na transplantace, oddělení hepatogastroenterologie slouží zejména tomuto programu. Současně se ale zaměřují i na metabolický syndrom a obezitu. Nové metody léčby se zkouší na prasatech a klinika má velký experimentální komplex, kde pracuje tým expertů. Je zde umístěn také zvěřinec.
Beneš vysvětluje, jak se tam pracuje: „Při operacích na zvířatech, na kterých se provádí pokusy, musíme dodržovat přísné humánní normy. Součástí komplexu jsou operační sály, kde máme k dispozici anesteziologa, který prase uspí. Zvíře trpět nesmí, na to existuje přísná legislativa a také je to přísně kontrolováno. Je umístěno do speciální kóje, měří se mu tlak, má zavedenou kanylu a vše probíhá jako operace u lidí.“
Práce na klinice je náročná a doktor Beneš si příběhy z daného dne odnáší domů. Hlavu si potom čistí jízdou na motorce a baví ho budovat i na zahradě. I přesto na své pacienty stále myslí a při ranním hlášení na klinice pozorně poslouchá. Když se nedoslechne o žádné noční komplikaci, oddechne si a koloběh začíná znovu.
Pokud vás zajímá, co Marek Beneš poradil posluchačům, zejména v oblasti prevence, poslechněte si záznam pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
