Farmář v Dolní Lutyni má obavy, že kvůli gigafactory přijde o krmivo pro dobytek

Čtěte také

Podnikatelský park v Dolní Lutyni. Jak najít rovnováhu mezi zájmy místních a rozvojem regionu?

„Je to nová stáj pro dojnice a jalovice. Počítáme, že se tam vleze 490 kusů. Ve štítu v největším místě to má 18 metrů,“ popisuje na místě Robert Cieslar ze zemědělské farmy Netis. „Je to největší investice v třicetileté historii firmy. Když jsme se do toho pustili, tak v tom momentě se začala řešit gigafactory. Byla to pro nás hodně těžká rána,“ líčí zemědělec a potvrzuje, že kdyby věděli o gigafactory předem, tak by velmi zvažovali, jestli v Dolní Lutyni takto velkoryse investovat.

Zemědělská farma tvrdí, že pozemky, na kterých hospodaří a má na nich stát giga faktory, potřebuje proto, aby mohla ekonomicky udržet živočišnou výrobu. „My v té půdě jedeme v koloběhu. Osmdesát procent rostlinné výroby dělá krmivo pro živočišnou. A živočišná tam do půdy zpátky vrací ten organický materiál, kejdu, což je hnůj,“ objasňuje Robert Cieslar.

Nový kravín za 130 miliónů korun|foto:Andrea Brtníková, Český rozhlas

U kravína jsou také betonové ohrady pro senáž. „To je jetelotravní senáž, která vzniká na loukách kousek odsud. Když na těch pozemcích bude stát gigafactory, tak to bude pro nás problém. Protože my musíme nějak tady dostat tuhle hmotu. A té hmoty se třeba dělá 15 000 tun,“ vysvětluje zemědělec s tím, že nyní je to pro ně méně nákladné, protože pro trávu jezdí kousek a stejně krátkou trasou vozí zpátky hnůj. Farma má obavy, že kvůli gigafactory by krmivo sváželi z celého regionu a stejně tak by jezdili s hnojem.

I když zahraniční investor plány na gigafactory zatím odložil, stát dál pokračuje v přípravách. „Náš přístup je pragmatický v tom, řekněme naplnit si ty domácí úkoly z hlediska projektové přípravy a to si chceme nyní odpracovat a zvýšit tu pravděpodobnost, že v případě toho, že se vlastně trhy nastartují a ten zájem se obnoví, tak vlastně investor si případně vybere Českou republiku,“ potvrdil David Petr ze Státní rozvojové a investiční společnosti.

Na jednání v obci také zdůraznil, že v plánu jsou kompenzace za stavbu a že investor zvedne platy v regionu. Lidé si tam podle něj vydělají v průměru 52.000 korun.