Hadimrška, sedadlo pro tchýni. Speciality starých tatrovek

S někdejším šéfem muzea Karlem Rosenkranzem stojíme u nablýskaného tmavě modrého nablýskaného kabrioletu. Říká se mu také Hadimrška. Je to podle filmu s Vlastou Burianem?

„Prakticky tam vznikl ten název v tom filmu To neznáte Hadimršku a lidé sami od sebe dali té sedmapadesátce, která byla ve své době lidovým automobilem, název Hadimrška,“ vysvětluje Karel Rosenkranz.

Lidové označení Tatry 57 automobilka potom využila v propagaci. Jak ale říká Karel Rosenkranz, je to problém pro zahraničí. „Cizinci se vás zeptají, co to vlastně je hadimrška. A to je nepřeložitelné. Byly problémy jim to vysvětlit,“ vzpomíná.

Než se na trhu objevila sedmapadesátka, pořizovali si auta jen ti nejbohatší lidé – průmyslníci, baroni a knížata. Až pak se automobily začaly rozšiřovat i mezi další lidi.

„U Tatry byl rozdíl například proti Fordu ten, že Tatra dělala mnoho karosérických verzí, zatímco Ford dělal jenom jeden typ. Byl například dvoumístný roadster, který měl vzadu ještě kufr, který sloužil zároveň jako třetí sedadlo – říkalo se mu swiegermuttersitz. Tam se vozila vzduchem chlazená tchýně. Myslím, že pro tchýni to bylo perfektní, protože ona pak nemohla mluvit. A to je to nejkrásnější, co může mladý pár potkat,“ směje se kurátor Radim Zátopek.

Více se o starých tatrovkách dovíte v magazínu Křížem krajem. Poslouchejte Český rozhlas Ostrava po deváté hodině, později sem přidáme zvukový záznam pořadu.