Hradní věž Trúba je dominantou Štramberka. Přehlédnete z ní všechny místní pozoruhodnosti

25. červenec 2022

Štramberk na Novojičínsku je díky své městské památkové rezervaci perlou Moravskoslezského kraje. A výlet na gotickou hradní věž Trúbu by neměl chybět v žádném prázdninovém cestovním diáři. Kamenná kruhovitá věž štramberského hradu je vidět z daleka, doslova jako turistický maják.

„Původ hradu Štramberk není úplně znám, nevíme, kdo ho postavil, ani kdy k tomu došlo. Přibližně se jeho vznik datuje do 13. století,“ vysvětluje Barbora Valná, vedoucí oddělení kultury, sportu, volného času a cestovního ruchu městského úřadu.

Nicméně město Štramberk se dostalo do povědomí zejména roku 1359, kdy byla původní osada pod hradem povýšena na město. Za tím stál Jan Jindřich Lucemburský, markrabě moravský, bratr Karla IV.

Pokud se vypravíte na štramberskou Trúbu, počítejte s výletem strmě vzhůru. Věž je vysoká okolo čtyřiceti metrů. Kolik schodů vede na její vrchol, si ale musíte spočítat sami. Jsou několikery, venku při příchodu k Trúbě kamenné, ve věži kovové a nakonec dřevěné. „Během roku máme otevřeno od úterý do neděle, o prázdninách fungujeme sedm dní v týdnu. To znamená, že jsme vstřícní k turistům i v pondělí,“ dodává Barbora Valná.

Město jako na dlani

Štramberku se vyplatí věnovat celý den, k vidění je tam toho totiž mnoho. Toulat se můžete stezkami po přilehlých kopcích, navštívit rozhlednu i štramberská muzea. Vše jako na dlani má turista z ochozu štramberské Trúby, která funguje jako vyhlídková věž.

„Vidíte krásné panorama Beskyd. Lysou horu, Pustevny, Radhošť, Javorník. Blíže zleva je pak rozhledna Bílá hora, ke které vede Sluneční stezka od Arboreta. To se nachází o něco níž a nevidíme ho, protože je za kopcem. Před námi se tyčí Červený kámen nad Kopřivnicí. A vpravo je bájná hora Kotouč, magické místo Štramberka, opředené spoustou pověstí,“ popisuje Barbora Valná.

Výhled z Trúby na město a Bílou horu

Na Kotouči se po staletí konaly slavné poutě. Je to místo, kde najdete legendární jeskyni Šipku, celosvětově proslavenou archeologickým nálezem čelisti neandrtálského dítěte. A stezkami protkaný je Národní sad, který v srpnu roku 1922 založil na Kotouči místní lékař Adolf Hrstka, předseda štramberského Klubu českých turistů a velký propagátor města.

V Národním sadu jsou rozmístěny sochy a památníky osobností české historie. Stoleté výročí galerie v přírodě si nyní Štramberští připomínají velkou tematickou výstavou v Muzeu Zdeňka Buriana a částečně i v Muzeu Šipka.

Jurské akvárium i replika slavné jeskyně

Fanoušky malíře Zdeňka Buriana, kterého proslavily především ilustrace pravěkého světa, jeho muzeum nadchne a strávit v něm mohou i pěkných pár hodin. Jak říká Barbora Valná, inspirací umělci byla právě jeskyně Šipka na vápencovém vrchu Kotouč.

Další zajímavou muzejní institucí je zmíněné Muzeum Šipka v budově bývalých masných krámů poblíž náměstí, které spravuje Muzeum Novojičínska.

Umíte si představit, jak vypadal pravěký podmořský život? Jací tvorové s ploutvemi i bez nich, s klepety a ulitami se proháněli vodami druhohorních moří? Tohle všechno se dozvíte v expozici, která připomíná jakési jurské akvárium.

Jurské akvárium v muzeu Šipka

Milovníci pravěku, archeologie a paleontologie ocení pak repliku pravěké jeskyně s audiovizuálními efekty. Takzvaný videomapping evokuje život dávných lovců. Do muzejní sluje můžete vstoupit a zažít i pocit, jaký pravěcí lidé měli třeba při setkání s velkou šelmou.

Co by byl Štramberk bez uší

Pokud půjdete po čichu, jistě neminete pekárny a obchůdky, které nabízejí tradiční štramberské uši. Sladká perníková pochoutka ve tvaru kornoutu upomíná podle místní pověsti na mongolské tažení z roku 1241 a peče se i dnes v každé rodině. Chybět nesmí hlavně při tradiční štramberské pouti.

Dnes vedle klasických uší můžete ochutnat i uši s nejrůznějšími příchutěmi, které místní pekaři a cukráři nabízejí zákazníkům v široké paletě polev a sypání.

Spustit audio

O soutěži

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová