Ivana Chřibková: Suchý hadr na dně mořském

Ať už je vám dvacet, třicet, nebo padesát, pohled na chvíle, které jste prožili jako dítě, se ani pod nánosem let a získaných životních mouder nezmění. Vždycky budete vidět obrazy svého dětství stejně, jako jste je viděli tehdy. A vždycky budete cítit vůni pastelek jako kdysi, i když už dnes voní jinak.

Hrdinka vyprávění Ivany Chřibkové prožívá dětství a dospívání na vesnici podobně jako sama autorka, která pochází ze Štěpánkovic na Opavsku. Kdybychom pátrali, jistě bychom našli v knížce autobiografické rysy, ale pátrat nebudeme, protože naše hrdinka se nejmenuje Ivana, nýbrž Anna. Anna neumí šplhat, chce být prodavačkou jako teta Bedřiška „s velkýma prsama“, nenávidí nedělní návštěvy kostela, nechce vodit bratra do školky, protože je tlustý a ona ho nedokáže sama dostat do punčocháčů, ráda čte a na školní aktovce má jiné zapínání než ostatní a myslí si, že  to je ten důvod, proč jí Petr Hořák maluje do knihy kosočtverce.

Až do této chvíle to především díky nadhledu a sympatické ironii autorky vypadá jako veselé dětství, ale dospívání není procházka růžovým sadem, zvláště když vám to rodiče moc neusnadňují, spíš naopak. A tak Anně chvíli trvá, než najde svou vlastní cestu ke štěstí. Prozradit můžeme, že si doslova a do písmene sáhne až na dno. Tedy tam, kde pod mořskou hladinou leží suchý hadr.

Šestidílnou četbu pro rozhlas připravila Eva Lenartová. V režii Tomáše Soldána, se kterým technicky spolupracoval Marek Hoblík, účinkuje Petra Lorencová.