Jak nejlépe využít vitamín C v šípcích a jeřabinách? Poradí vám zkušená bylinkářka Radka Svatošová
Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:
- 00:42 Rozhovor s manželskou dvojicí Jitkou Molavcovou a Alfrédem Strejčkem
- 06:43 Seriál o etiketě s Danielem Šmídem: dress code
- 11:34 Módní trendy a návrhářka Jitka Šedová: jak vrstvit oblečení
- 15:23 Bylinkářka Radka Svatošová: jak zpracovávat jeřabiny a šípky
- 19:01 Jak se těší dirigent Vlado Valovič na galavečer Šarmantní osobnosti roku?
- 21:45 Desítka finalistů ankety Šarmantní osobnost roku
Podzim je v plném proudu a příroda opět po roce září všemi barvami. Počasí nás ale dokáže pěkně potrápit. Méně sluníčka, déšť, vítr a chladnější vzduch, to jsou každoroční výzvy pro náš imunitní systém. Naštěstí můžeme v přírodě najít řadu bobulovin, ve kterých najdeme zdatného pomocníka proti virózám.
Možná si někdo vzpomene, že naše babičky vždy mívaly na kamnech nějaký čaj, který se tam vařil. Popíjel se pak celou zimu.
Radka Svatošová, bylinkářka
Šípky a jeřabiny nám teď představí bylinkářka Radka Svatošová, která nám i poradí, jak v nich co nejdéle uchovat vitamín C.
Všechny jeřabiny se dají použít, liší se jen svojí chutí. Máme jeřabiny, kterou jsou šlechtěné, aby měly sladší chuť, to je například takzvaný jeřáb sladkoplodý, moravský. Existují ještě další kříženci jeřabin, ale použít se dají opravdu všechny, pokud nám nevadí natrpklá chuť.
Čtěte také
Ale tady pozor, vnitřně bychom měli jeřabiny používat sušené, nebo ještě lépe tepelně upravené. Protože zasyrova mají v sobě kyselinu parasorbovou, která se varem mění na kyselinu sorbovou. A to je skvělý přírodní konzervant.
Jeřabiny tedy můžeme přidávat do různých kompotů, může si z nich vytvořit takzvané falešné brusinky, které chutnají podobně jako ty pravé. Ty však bohužel nejsou už v přírodě tak často k nalezení. Můžeme jeřabiny také používat do čajů. Podobně jako šípky mají v sobě obrovské množství vitamínů. Tedy velmi prospívají naší imunitě, což se bude na podzim hodit.
Jak jeřabiny správně usušit?
Jeřabiny se suší poměrně dobře. Uschnou při běžné pokojové teplotě. Ale rychlejší a jednodušší je to samozřejmě v sušičce.
Platí to také u šípku?
Ano, je to podobné. Nejlepší je usušit plody v sušičce. Někdo to suší u kamen nebo při nízké teplotě v horkovzdušné troubě. Šípky bývají dužnatější, takže jejich schnutí trvá trošičku déle. Všechny šípky ze všech růží se dají používat na čaje nebo na maceráty.
Čtěte také
Možná si někdo vzpomene, že naše babičky vždy mívaly na kamnech nějaký čaj, který se tam vařil. Popíjel se pak celou zimu. Protože šípky v sobě mají spoustu vitamínu C, ale i další vitamíny a zdraví prospěšné látky.
Ráda bych tu vyvrátila jeden často tradovaný mýtus, že vitamín C v šípcích odolává varu. Podle mne je nejlepší napřed udělat ze sušených šípků macerát za studena. Nechat je louhovat přes noc a potom je povařit. Vylouhují se nám další látky, nápoj získá výraznější chuť i barvu.
Klidně je pak můžeme ještě jednou zalít a ještě jednou povařit. Abychom je využili úplně naplno.
To vše a ještě mnohem víc v magazínu o životním stylu Šarm v sobotu po 18 a neděli po 11 hodině. Na setkání s vámi se těší Lada Klokočníková.
Související
-
Zlaté slunce pro herce Petra Kostku, vítěze populární rozhlasové ankety Šarmantní osobnost roku
Vítězem 28. ročníku ankety Českého rozhlasu Šarmantní osobnost roku se stal vynikající herec Petr Kostka. Převzal hlavní cenu, Zlaté slunce.
-
Jitka Molavcová: Už jako malá holka jsem každému říkala, že chci být herečkou a dávat lidem radost
Magazín o zdravém životním stylu. Chcete být fit, vědět co se nosí a poznat zajímavé osobnosti? Poslouchejte Šarm!
-
Podle lektora etikety Daniela Šmída si může každý zvolit cestu životní slušnosti nebo bezohlednosti
Pozvání Lady Klokočníkové na kávu a rozhovor přijal lektor etikety a odívání, mentor, autor několika knih o gentlemanství a také autor podcastu Jemný pán, Daniel Šmíd.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.