Jiří Dudek má na svědomí největší tuzemskou sbírku souvků

20. červen 2014

Křížem krajem

Jestli si myslíte, že pravěcí lovci nemohli použít na výrobu své pazourkové sekyrky dámské silonové punčochy, pak vás při troše nadsázky vyvedeme z omylu. Přesně tohle se povedlo Jiřímu Dudkovi, sběrateli kamenů z Hlučína. Jeho výjimečnou expozici ledovcových souvků najdete ve skanzenu lidových řemesel v Bolaticích.

Má jich tisíce, různých tvarů, struktury i barev - a co kus, to originál. Jiří Dudek je sběratel souvků, které na severu Moravy kdysi dávno zanechal tající skandinávský ledovec. Kameny ho uchvátily a jeho sbírku můžete vidět v bolatickém skanzenu.

Přesvědčili jsme se, že tenhle kamenný koníček může být taky dost tvůrčí a dobrodružnou zábavou. „Když jdu na kameny, tak mám takovou tyčku s okovanou špičkou. Abych se nemusel ohýbat, protože mám zdravotní problémy. A jinak batoh, čtyři tašky a většinou sbírám tady v okolí na Hlučínsku,“ vysvětluje pětašedesátiletý sběratel ledovcových souvků Jiří Dudek z Hlučína.

Souvek
Souvek je označení pro kámen různého mineralogického složení, který vzniká jako důsledek ledovcové činnosti. Jedná se o obroušené těleso, které je vlivem tlaku ledovce tlačeno po podloží (bázi), kde se sráží s okolními tělesy.
Souvky jsou jasným důkazem, kam až sahalo zalednění v dobách ledových. Jejich nalezení v oblasti je neklamným důkazem, že území bylo zakryto ledovou pokrývkou.
Český název „souvek“ zavedl Cyril Purkyně. (Zdroj: Wikipedie)

Kamenům propadl před sedmi lety, z terénu jich přinesl tisíce a s pomocí odborné literatury a internetu je třídí. Jeho expozice v bolatickém lidovém skanzenu se pyšní třeba největší přístupnou sbírkou pazourků.

A právě tento souvek, jak se pozůstatkům po skandinávském ledovci odborně říká, vrátil Jiřího Dudka obrazně až k lovcům mamutů. Zkouší totiž vyrábět i pravěké nástroje, které možná jednou skončí ve škole jako učební pomůcka.

„Vžil jsem se do role lovce mamutů, našel jsem takový pazourek a řekl jsem si, že z toho něco udělám. Udělal jsem násadu a ovázal to řemínkem. Pro školy, aby měly představu, jsem chtěl ještě udělat oštěpy, šíp a luk. Ale jelikož jsem to nikdy nedělal, tak mám od štípání pazourků obité celé ruce,“ dodává se smíchem.

Místo střívka silonky

Jiří Dudek se výrobou nástrojů na své zahradě baví i hodiny a to chce samozřejmě chápavou manželku. Životní partnerku má dokonce víc než chápavou, protože na výrobu pravěkých sekyrek používá nevšední materiál.

Sbírka souvků pana Dudka je největší v tuzemsku|foto: Petra Štrymplová

„Oni na to používali střeva z dobytku. Já jsem střeva neměl, tak jsem použil dámské silonové punčochy. Rozstřihl jsem je a tím jsem to tam přivázal – bylo to elastické a drželo to,“ vzpomíná pan Dudek, jehož expozice pazourků je největší v republice.

Svět kamenů ohromuje svou pestrostí, tvrdí zapálení „šutrologové". Jestli se vám tenhle materiál zdá nezajímavý, v bolatické expozici možná názor změníte. Tady uvidíte na osm tisíc exponátů souvků.

„Když kámen najdete na poli, tak vypadá škaredě. Když se očistí a když se třeba seřeže napůl, tak zjistíte, že je v něm nádherná kresba. I obyčejný šutr může být nádherný,“ uzavírá bolatický starosta Herbert Pavera.

I k němu se souvky sběratele Jiřího Dudka dostaly a pod sklem konferenčního stolku mají dokonce čestné místo.