Jiří Dudek má na svědomí největší tuzemskou sbírku souvků

Pan Jiří Dudek, sběratel kamenů z Hlučína
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pan Jiří Dudek, sběratel kamenů z Hlučína

Jestli si myslíte, že pravěcí lovci nemohli použít na výrobu své pazourkové sekyrky dámské silonové punčochy, pak vás při troše nadsázky vyvedeme z omylu. Přesně tohle se povedlo Jiřímu Dudkovi, sběrateli kamenů z Hlučína. Jeho výjimečnou expozici ledovcových souvků najdete ve skanzenu lidových řemesel v Bolaticích.

Má jich tisíce, různých tvarů, struktury i barev - a co kus, to originál. Jiří Dudek je sběratel souvků, které na severu Moravy kdysi dávno zanechal tající skandinávský ledovec. Kameny ho uchvátily a jeho sbírku můžete vidět v bolatickém skanzenu.

Přesvědčili jsme se, že tenhle kamenný koníček může být taky dost tvůrčí a dobrodružnou zábavou. „Když jdu na kameny, tak mám takovou tyčku s okovanou špičkou. Abych se nemusel ohýbat, protože mám zdravotní problémy. A jinak batoh, čtyři tašky a většinou sbírám tady v okolí na Hlučínsku,“ vysvětluje pětašedesátiletý sběratel ledovcových souvků Jiří Dudek z Hlučína.


Souvek
Souvek je označení pro kámen různého mineralogického složení, který vzniká jako důsledek ledovcové činnosti. Jedná se o obroušené těleso, které je vlivem tlaku ledovce tlačeno po podloží (bázi), kde se sráží s okolními tělesy.
Souvky jsou jasným důkazem, kam až sahalo zalednění v dobách ledových. Jejich nalezení v oblasti je neklamným důkazem, že území bylo zakryto ledovou pokrývkou.
Český název „souvek“ zavedl Cyril Purkyně. (Zdroj: Wikipedie)

Kamenům propadl před sedmi lety, z terénu jich přinesl tisíce a s pomocí odborné literatury a internetu je třídí. Jeho expozice v bolatickém lidovém skanzenu se pyšní třeba největší přístupnou sbírkou pazourků.

A právě tento souvek, jak se pozůstatkům po skandinávském ledovci odborně říká, vrátil Jiřího Dudka obrazně až k lovcům mamutů. Zkouší totiž vyrábět i pravěké nástroje, které možná jednou skončí ve škole jako učební pomůcka.

„Vžil jsem se do role lovce mamutů, našel jsem takový pazourek a řekl jsem si, že z toho něco udělám. Udělal jsem násadu a ovázal to řemínkem. Pro školy, aby měly představu, jsem chtěl ještě udělat oštěpy, šíp a luk. Ale jelikož jsem to nikdy nedělal, tak mám od štípání pazourků obité celé ruce,“ dodává se smíchem.

Místo střívka silonky

Jiří Dudek se výrobou nástrojů na své zahradě baví i hodiny a to chce samozřejmě chápavou manželku. Životní partnerku má dokonce víc než chápavou, protože na výrobu pravěkých sekyrek používá nevšední materiál.

Sbírka souvků pana Dudka je největší v tuzemsku

„Oni na to používali střeva z dobytku. Já jsem střeva neměl, tak jsem použil dámské silonové punčochy. Rozstřihl jsem je a tím jsem to tam přivázal – bylo to elastické a drželo to,“ vzpomíná pan Dudek, jehož expozice pazourků je největší v republice.

Svět kamenů ohromuje svou pestrostí, tvrdí zapálení „šutrologové". Jestli se vám tenhle materiál zdá nezajímavý, v bolatické expozici možná názor změníte. Tady uvidíte na osm tisíc exponátů souvků.

„Když kámen najdete na poli, tak vypadá škaredě. Když se očistí a když se třeba seřeže napůl, tak zjistíte, že je v něm nádherná kresba. I obyčejný šutr může být nádherný,“ uzavírá bolatický starosta Herbert Pavera.

I k němu se souvky sběratele Jiřího Dudka dostaly a pod sklem konferenčního stolku mají dokonce čestné místo.