Jsem jen nástroj, který je k dispozici. Setkání s psychologem Tomášem Šobáněm

26. duben 2021

Psycholog a terapeut Tomáš Šobáň patří k těm, jejichž profese je, zejména v uplynulém roce, zahlcena. Jací lidé hledají jeho pomoc? A jací naopak nikdy k psychologovi nepřijdou? A proč je, vedle toho všeho, ještě dobrovolníkem v mobilním hospici?

O psychologii a nutnosti dostat „přes hubu“

Naivita. Na gymplu jsem o tom oboru neměl úplně pravdivé představy. Viděl jsem to povrchně a myslel jsem si, že když to vystuduju, že na to budu machr. Pak jsem to studoval a zjišťoval jsem, že ne. Že vlastně studuju na to, abych se dokázal na lidi naladit. Pak jsem nastoupil do praxe a byl jsem strašně namachrovanej, že všemu rozumím a všechno znám. No a pár let jsem postupně padal na tu hubu, až jsem pochopil, že je to jinak. Že já jsem jenom nástroj, který je k dispozici.

O spolupráci s mobilním hospicem

Mobilní hospic se staral o maminku mé ženy. Vlastně to byl můj první kontakt s nimi. A starali se o tu maminku tak hezky, že když jsme přemýšleli, jak jim to vrátit, tak tohle byla jasná volba. Nabídnul jsem jim, že pro ně budu pracovat jako dobrovolník. No a zjistil jsem to, co jsem si myslel, že jsou to opravdu krásní lidé.

O radosti ve smutku, třeba i v umírání

Samozřejmě, že ta témata jsou těžká a že mnohdy jsou ve smutku, ale minimálně třetinu času jsem se spoustou těch pacientů prostě prochechtal. Protože, víte, jakmile je ta smrt definitivní, uvědomíte si, že ještě nejste mrtví. A najednou, ne, že by bylo všechno jedno, naopak! Všechno je mnohem důležitější. Včetně toho smíchu.

Psycholog a terapeut Tomáš Šobáň

Takhle vypráví Tomáš Šobáň, psycholog a terapeut. Muž, který nakukuje do lidských duší. Překvapivě otevřeně vyprávěl o vlastní mladické nabubřelosti, kterou časem přetavil v pokoru nebo o chvilkách slabosti, i o tom, jak korona krize zamávala s naší psychikou. Náš hovor si žádá po nějakém čase pokračování, protože duše, mozek a celý člověk – to je velké tajemství.

Autorka o natáčení rozhovoru: Vlastně to bylo zajímavé setkání v opačných úlohách. Jako psycholog je zvyklý naslouchat. A mluvit o sobě před někým, koho vidí poprvé v životě, pro něj nebylo moc komfortní. Ale občas se v tom šeru studia dějí zvláštní věci a i psycholog se vám pootevře a nechá nahlédnout někam, kam asi mnoho lidí nemá příležitost. Máte možnost nahlédnout taky.

Spustit audio

Související