Jsem spokojen, ale neuspokojen, říká náměstek Riger o rekonstrukci Českobratrské ulice v Ostravě

1. listopad 2017
Dobré odpoledne

V centru Ostravy skončila rozsáhlá rekonstrukce Českobratrské ulice. Od půlnoci tam už mohou jezdit auta a zastavují tam i trolejbusy. Úsek mezi křižovatkami s ulicemi Nádražní a Sokolská se opravoval od května. O rekonstrukci jsme ve vysílání mluvili s náměstkem primátora Břetislavem Rigerem (Ostravak).

Pane náměstku, původně měla být Českobratrská ulice zavřená do konce listopadu. Jak to, že firma skončila s rekonstrukcí dříve?

Nebývá to často, že by se to takto podařilo. Ale byli jsme si vědomi, že se jedná o jednu z páteřních komunikací v Ostravě a podle toho se k celé akci přistupovalo. To znamená, nemohl být podceněn jediný detail a v podstatě neexistoval druhý pokus. Nemohli jsme riskovat, že stavbu natáhneme. Mohli bychom mít problém například dokončit povrchy silnice. Jsem rád, že se to povedlo.

Co říkáte na výsledek rekonstrukce?

Jsem spokojen, ale neuspokojen. Jsem spokojen s průběhem rekonstrukce. Samozřejmě jsme řešili spoustu problémů, které se podařilo zdárně vyřešit. Spokojen jsem s termínem a s celkovým stavem. Ale jsou tady detaily, které se daly udělat lépe.

Které detaily byste si představoval jinak?

Českobratrská ulice v centru Ostravy je po rekonstrukci

Řešíme teď například podélná stání pro zákazníky obchodů, které jsou vlastně ve směru z centra. Terčem kritiky je zábradlí u bývalé restaurace Baník. Všechno jsou to věci, se kterými se do budoucna dá něco udělat, ale nešlo to z časových důvodů v průběhu té rekontrukce.

Takže plánujete ještě nějaké drobné úpravy?

Určitě se do toho vrhneme a drobné úpravy budou v budoucnu ještě provedeny.

autoři: Pavel Janošec , Petra Sasínová
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.