Kdysi se jí říkalo Berlín, dnes kolonii známe pod názvem Šídlovec

První začaly vyrůstat ještě za druhé světové války, a tak v architektuře vystopujete taky vliv německého nacionalismu. Kdysi vzorové sídliště bylo ukázkou moderního bydlení.

„Kolonie Šídlovec byla jedna z největších a nejmodernějších dělnických kolonií, které nechalo postavit vedení vítkovického těžířstva pro své zaměstnance,“ říká archivář a historik Radomír Seďa.

Na svou dobu se jednalo o velice komfortní výstavbu s velmi dobře zařízenými byty. Kolonie bývala často označována jako tzv. osada Šídlovec, nebo osada Rybníky. Mezi lidmi bylo sídliště taky označováno jako Berlín.

„Generální ředitel Vítkovických železáren Karel Kuchyňka byl vlastně ten, za jehož ředitelování byl Šídlovec postaven, respektive ta první etapa v letech 1940 až 1941. Vedení železáren za války stavělo v kolonii Šídlovec výhradně pro německé zaměstnance – pro přední dělníky a technické úředníky,“ upřesňuje historik.

Benefity šídloveckého bydlení

V porovnání s jinými hutnickými a hornickými koloniemi na Ostravsku byly šídlovecké byty uspořádány moderně. Měly vstupní předsíň, samostatnou kuchyni, pokoj pro děti, ložnice.

„Někdy na počátku 20. století nic takového ještě nebylo. Bylo častým zvykem, že nějaký dělnický dům v kolonii se skládal z jedné místnosti, kde se spalo i vařilo,“ dodává Radomír Seďa.

Stanislav Kavka z Klubu českých turistů shodou okolností tady trávil podstatnou část svého dětství. V jednom z šídloveckých domů bydlela jeho babička.

„Bylo to pěkné prostorné bydlení s topením, což všude ještě určitě v té době nebylo, protože se hodně topilo peckama. Bylo to takové komfortnější,“ vzpomíná na byt své babičky Stanislav Kavka.

Více se o ostravském Šídlovci dovíte v magazínu Křížem krajem. Poslechněte si záznam pořadu – viz odkaz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘.

Archivář a historik Radomír Seďa (vlevo) a Stanislav Kavka z Klubu českých turistů|foto: Petra Štrymplová