Kometa pod stromečkem: C/2024 Y1 (Mašek)

Komety zajímají lidstvo od nepaměti. Dá se s nadsázkou říci, že již staří Římané, Řekové, Babylóňané, Číňané… Další pozorovatele a objevitele z novověku si dosaďte sami. Je mezi nimi poměrně dost českých jmen. Češi mají na svém kontě za poslední půlstoletí pět objevů komet – astronomové Luboš Kohoutek, Zdeňka Vávrová, dvakrát Antonín Mrkos a Miloš Tichý. Na přelomu loňského a letošního roku k nim přibylo jméno Martin Mašek.

Objev vánoční vlasatice

Detail dalekohledu FRAM na Observatoři Pierra Augera v Argentině.|foto:Jan Ebr, Fyzikální ústav Akademie věd ČR

Svou kometu zpozoroval v noci ze Štědrého dne na Boží hod vánoční, nad západním obzorem v Argentině. Zajímavé je, že tento vědec z Fyzikálního ústavu AV ČR za ní nemusel cestovat až do vzdálené jihoamerické země. Objevil ji totiž doma v Liberci, odkud si naplánoval online fotografování. O Štědrém večeru, když si rozbalil dárky, sedl k počítači a připojil se na dálku k robotickému dalekohledu v argentinské observatoři. Zkoušel to už o den dříve, ale bez výsledku. Teď zkusil další sekvenci snímků v pásu o kousek výše. Kolem půlnoci mu nebe nadělilo nečekaný vánoční dárek – nad jihozápadním obzorem spatřil objekt, potvrzený později jako kometa.

Kometa Mašek, a proč ji okem neuvidíte

Objevitel štědrovečerní komety C/2024 Y1 Martin Mašek|foto:Frederik Velinský, Český rozhlas Sever

Jak je u astronomů zvykem, dostala jméno po svém objeviteli. Už 31. prosince – a to není silvestrovský vtip, vyšla v astronomickém oběžníku Minor Planet Center informace, že nově objevená kometa nese jméno C/2024 Y1 (Mašek). Písmeno C určuje, že jde o dlouhoperiodickou kometu s oběžnou dobou odhadnutou na tisíce let. Nejblíže Slunci byla loni 26. listopadu – ve vzdálenosti 0,82 astronomické jednotky (AU), tedy o něco blíže, než je od Slunce naše planeta (vzdálenost Země od Slunce se rovná 1 AU). V polovině ledna se kometa mírně přiblížila Zemi, a to až na 1,13 AU. Stále však je a nadále bude velmi daleko a slabá. Na naši oblohu se dostane až na přelomu února a března, kdy by mohla být detekovatelná fotograficky většími dalekohledy v souhvězdí Eridanu. Jasnost objevené komety je podle jejího objevitele asi 3000× slabší než nejslabší pouhým okem viditelné hvězdy.

Martin Mašek s teleobjektivem stejného typu, jehož prostřednictvím byly pořízeny objevové snímky komety|foto:Frederik Velinský, Český rozhlas Sever

Komety vylétají zpoza temného okraje Sluneční soustavy zvaného Kuiperův pás, který v sobě skrývá také její historii. Ledové balvany sviští kolem Slunce rychlostí několika set kilometrů za sekundu. Pomocí jejich důkladného průzkumu můžeme mnohem lépe odpovědět právě na otázky týkající se historie a vývoje naší soustavy.

Objev a jeho objevitel

Martin Mašek složil svůj snímek komety ze 30 expozic o délce 15 sekund přes 300 mm teleobjektiv na observatoři FRAM v Argentině. Tento postup umožňuje najít i méně jasné objekty než při klasickém, konvenčním hledání. Na snímcích je kometa i její dráha mezi hvězdami velmi dobře patrná. Objev nové komety je samozřejmě mimořádná událost, v případě Martina Maška ale ne až tak náhodná. Loni se mu jako prvnímu podařilo pozorovat další dvě, už známé komety Jupiterovy rodiny při jejich dalším návratu ke Slunci. Na závěr ještě malý statistický údaj – v roce 2024 objevili astronomové 60 nových komet, většinu z nich prostřednictvím velkých robotických přehlídek oblohy.