Tajemní „divocí lidé“ pralesů jihovýchodní Asie a kosmické sondy na cestě mezi Sluncem a planetkami
30 let s Planetáriem: Divocí lidé deštných pralesů (4:28 ) – Historické souvislosti: Golf a Aristoteles (21:14) – Kosmonautika 2025, 4. část: Od Slunce k planetkám (27:20)
V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o objevu velkých soukromých lázní v jedné z nejbohatších rezidenci starověkých Pompejí, zasypaných výbuchem Vesuvu, prozradíme vám, proč se Světový památkový fond rozhodl zařadit na seznam ohrožených památek také Měsíc a představíme vám další dva moduly, Blue Ghost a Resilience, které úspěšně vzlétly do vesmíru a chystají se přistát na jeho povrchu; řeč bude i o úspěšném startu nové rakety New Glenn od společnosti Blue Origin, a také o další české družici SATurnin-1, která startovala v přísném utajení.
30 let s Planetáriem
Tajemní „pralesní lidé“ z Malajsie a Indonésie
Znělka vůbec prvního vydání Planetária zazněla 21. září roku 1991. Duchovním otcem pořadu byl Jaroslav Poštolka; svůj magazín o věcech „mezi nebem a zemí“ chystal jedenkrát měsíčně až do konce roku 1994. Před třiceti lety, v lednu 1995, předal kormidlo Planetária Frederiku Velinskému, který připravuje a uvádí tento pořad dodnes; od září roku 2002 dokonce každý víkend. U příležitosti tohoto výročí jsme se rozhodli vzít 30 let staré scénáře pořadu a nechat se jimi inspirovat. Vždy jednou měsíčně se budeme vracet k tématům, o kterých jsme si v tenkrát povídali. Snad vás naše návraty zaujmou.
Scénář lednového Planetária z roku 1995 se bohužel ztratil. Víme však, že jeho hlavní inspirací byla kniha cestovatele, kryptozoologa a spisovatele Jaroslava Mareše „Po záhadných stopách“. Kryptozoologie není oficiální věda. Spíše jakési subkulturní hnutí badatelů, kteří se zajímají o zvířata, známá z různých vyprávění, ale dosud se skrývající před oficiální vědou. Znáte je – lochneská příšera, mořský had, obří krakatice nebo sněžný muž. S Jaroslavem Marešem jsme až do jeho smrti v roce 2021 natočili řadu kryptozoologických rozhovorů. Třeba v roce 2006, kdy prý domorodci v pralesích Malajsie, ve spolkovém státě Johor, potkali velkého vzpřímeného chlupatého obra, vysokého skoro tři metry. V džunglích jihovýchodní Asie však údajně žijí i malí „divocí lidé“, trpaslíci.
O „divokých lidech“ jihovýchodní Asie dodnes věda neví nic bližšího. Svědectví se pohybují spíše jen v úrovni mýtů a pověstí. Je vůbec reálné, aby v té oblasti žil nějaký podobný, velký a přesto vědě dosud neznámý tvor? Měl by se kam ukrýt? Pralesy jihovýchodní Asie, třeba na ostrově Borneo čili Kalimantanu, zná díky svým častým návštěvám dobře primatolog a etolog Stanislav Lhota ze Zoologické zahrady Ústí nad Labem a České zemědělské univerzity v Praze. Povídali jsme si o nich v roce 2008...
Kdo deštný prales neviděl, ten si možná myslí, že jeho návštěva je spjata s neustálým nebezpečím. Všude visí záclony z lián a skoro se tam nedá udělat krok, aniž by člověk šlápl na jedovatého hada nebo pavouka. V každém houští číhá šelma nebo jiné nebezpečné zvíře, kvůli kterým není radno chodit sám a neozbrojen. Je to ale pravda? Co člověk, který přijde do pralesa, kolem sebe vidí? A co různí tajemní tvorové, zejména „divocí lidé“, které by v pralesích rádi našli kryptozoologové a o nichž si prý vyprávějí domorodci i v Indonésii?
Od Slunce až k planetkám
S naším přehledem očekávaných událostí v kosmonautice a výzkumu vesmíru, k nimž by mělo či mohlo dojít v letošním roce, jsme se před týdnem z oběžné dráhy Země dostali až k takzvaným libračním bodům soustavy Slunce – Země. Z jednoho z těchto bodů se naše sondy dívají do hlubokého vesmíru, z druhého k naší mateřské hvězdě. Tou dnes začneme, protože máme ve vesmíru i sondy, které kolem ní obíhají. A pak se od Slunce vydáme k jednotlivým planetám, ale třeba i planetkám naší Sluneční soustavy.
Sondy, které obíhají Slunce, představí náš pravidelný průvodce novinkami z vesmíru Dušan Majer, popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor webu Kosmonautix.cz. Zmíníme se o Merkuru, Venuši a hlavně Marsu, kde máme celou řadu aktivních průzkumníků, a pak se vydáme k planetkám; za dráhou Marsu je jich celý pás. Tři ze sond, které mají planetky za svůj hlavní cíl, jsou už nějakou dobu na cestě.
Související
-
Výzkumy našich archeologů v Súdánu, od Sabaloky k Šakadúdu a Nessie, totemový tvor kryptozoologů
Od Sabaloky k Šakadúdu, 1. část povídání o archeologických výzkumech v Súdánu (04:16) – Astronomie: Černé díry (20:39) – Nessie a vzpomínka na Jaroslava Mareše (24:59)
-
Návštěva bornejského pralesa
Ostrov Borneo, jemuž Indonésané říkají Kalimantan, a také přírodu u města Balikpapanu na jeho pobřeží jsme spolu naposledy navštívili na podzim 2007. Hovořili jsme ...
-
Sonda Lucy na výzkumu Jupiterových trojanů, čeští bioakustici a „pšoukání“ tetřívků obecných
Jupiterovi trojané a sonda Lucy (4:33) – Mýty, omyly a novinky astronomie: „Vánoční“ kometa Leonard? (22:19) – Čeští bioakustici a „pšoukání“ tetřívků obecných (26:38)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
